Smrtící objetí populismu
Dobrá zpráva ze Slovenska: vládní koalice se rozhádala, díky čemuž se pozvedla opona nad potemnělou politickou scénou a k nahlédnutí jsou najednou zajímavé procesy.
Je to zvláštní podívaná na nelítostný souboj dvou mužů podobné povahy s patologickými rysy.Dobrá zpráva ze Slovenska: vládní koalice se rozhádala, díky čemuž se pozvedla opona nad potemnělou politickou scénou a k nahlédnutí jsou najednou zajímavé procesy. Robert Fico, levicový premiér se zaslouženým přídomkem populistický, se pokusil srazit na kolena svého koaličního partnera Vladimíra Mečiara v naději na definitivní konec tohoto zombie slovenské politiky, jenž v devadesátých letech přivedl Slovensko na pokraj zkázy. Ponížený Mečiar na poslední chvíli utekl z ringu a prohlásil, že v koalici zůstává.
Pokud Fico opravdu jednou pošle Mečiara pod politickou gilotinu, posílí tak poněkud riskantní tezi, že nejefektivnějším způsobem, jak oslabit extremismus, je vehnat ho do pasti podílu na moci. Velmi to připomíná nedávný polský příběh, kdy premiér Jarosław Kaczyński vyhnal z koalice a posléze do politického nebytí extremistické strany Andrzeje Leppera a Romana Giertycha. S tím rozdílem, že Kaczyński se přepočítal a svůj mocenský zápas v předčasných volbách prohrál.
Krádež posvátné půdy
Začalo to příběhem, jaké znají všechny postkomunistické země. Náměstek Slovenského pozemkového fondu za Mečiarovu stranu HZDS, jemuž šéfoval ministr zemědělství a Mečiarova pravá ruka Miroslav Jureňa, přiklepl jedné slovenské rodině…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
