Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Přehled o dění v uplynulém týdnu

Statistici oznámili, že průměrný Čech bere 21 470 korun měsíčně, tedy o 1517 korun víc než před rokem.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Češi opět bohatnou. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt
Fotografie: Češi opět bohatnou. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Češi zase bohatnou

Statistici oznámili, že průměrný Čech bere 21 470 korun měsíčně, tedy o 1517 korun víc než před rokem. Ve srovnání s jinými zeměmi východního bloku české firmy platí svoje zaměstnance nejlépe, třeba Slováci vydělávají při přepočtu na české koruny v průměru 15 884 a Maďaři 19 302 korun měsíčně. Ne každý Čech si ale polepšil – termín průměrná mzda znamená, že na její hodnotu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Zatímco v hlavním městě vzrostla mzda za devět měsíců letošního roku na šestadvacet tisíc, na Karlovarsku dosáhla necelých osmnácti tisíc korun. Letos rostou mzdy nejrychleji za posledních šest let, tučná léta ale nejspíš pomalu končí – od ledna příštího roku začne mnohem agresivněji než letos „očesávat“ výplatní pásky inflace.

Ne Julínkově sobotě

Asi tři stovky lékařských odborářů demonstrovaly ve čtvrtek před ministerstvem zdravotnictví proti plánu ministra Tomáše Julínka prodloužit zdravotníkům pracovní týden o osm hodin. Julínek mezi protestující mávající transparenty o „novodobém nevolnictví“ nepřišel, pár hodin před shromážděním se nicméně sešel s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Ministr chce zvýšením počtu hodin opticky snížit přesčasy, zdravotníci návrh přezdívají „pracovní sobota“. Julínek navrhuje pro lékaře možnost přidat ke čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu osm hodin navíc a vyjednat zvýšení základního platu, osm dalších hodin by mohli mít jako přesčas. Odboráři požadují ke čtyřicetihodinovému týdnu šestnáct hodin přesčasů.

Mlynář osvobozen

Na klidné Vánoce po více než třech letech se může těšit Vladimír Mlynář. Vrchní soud v Praze ve středu od exministra informatiky (a jeho někdejších podřízených Dušana Chmelíčka a Víta Novotného) odvrátil hrozbu několikaletého vězení.

Bývalý politik stál před soudem kvůli podezření ze snahy připravit státní kasu o miliony korun při zakládání společnosti Testcom servis, která měla na webu provozovat obchodní věstník. Soudce Pavel Zelenka zrušil deset měsíců starý rozsudek soudkyně Městského soudu v Praze Silvie Slepičkové, která poslala Mlynáře do vězení na pět a půl roku (kolegy dokonce na šest).

Zelenka konstatoval, že některé kroky, které Mlynář podnikl, sice byly protizákonné, ale nikoliv trestné. Nevznikla žádná škoda a nelze prokázat, že se chtěl někdo obohatit. Byť soud Testcom bez problémů zapsal do obchodního rejstříku, vznik společnosti byl nezákonný. Když na to ale upozornil tehdejší ministr financí, Mlynář společnost zrušil a stát netratil ani korunu.

Jak je možné, že podle jednoho soudu je někdo zločinec a podle druhého nedostane ani podmínku? Mlynář propast vysvětluje „naprostou nekompetentností soudkyně Slepičkové“, oslovené právníky to ale nevyvádí z klidu. „Od toho máme dvoustupňové soudní řízení, aby vyšší soud případně napravil chyby toho nižšího soudu,“ říká prezident Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa.

Týden protestů v Bolívii

V Bolívii probíhala minulý týden série stávek a nepokojů, které za sebou zanechaly čtyři mrtvé a čtyři stovky zraněných. Šest bohatých provincií, v nichž prezident Evo Morales nemá velkou podporu, protestovalo proti připravovanému návrhu nové ústavy. Ta má zaručit větší podíl na moci indiánskému obyvatelstvu a její součástí má být také dekret o znárodňování přírodního bohatství a zemědělské půdy. Novou ústavu prosazuje zejména prezident a jemu věrné tři tradičně nejchudší horské provincie na západě země, La Paz, Oruro a Potosí. Nespokojenost opozice vzbudilo také Moralesovo rozhodnutí rozdávat plošnou podporu 25 dolarů měsíčně všem důchodcům, místo aby výnosy ze 30% daně uvalené na těžbu plynu putovaly do rozpočtů místních zastupitelstev.

Pákistán zamířil k volbám

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf ustupuje. Minulý týden odstoupil z funkce hlavního velitele armády a slíbil, že 16. prosince odvolá výjimečný stav. Právě tyto dva kroky byly podmínkou toho, aby se opoziční strany účastnily lednových parlamentních voleb. Předsedkyně Pákistánské lidové strany Benázír Bhuttová předložila v pátek svůj volební manifest, psaný ve jménu pěti zásad: zaměstnanost, vzdělání, energie, životní prostředí, rovnost. Jde zatím jen o proklamace, byť Pákistán by potřeboval výkonnou civilní vládu jako sůl. Zatímco v 90. letech byl ekonomicky se svým největším rivalem Indií na jedné úrovni, dnes životní úroveň Pákistánců a šance na její zlepšení stále více zaostává.

Respekt

Sociální demokraté oznámili, že chtějí, aby za ně režisér Zdeněk Troška kandidoval příští rok v podzimních volbách do Senátu. To bohužel není kameňák. Pokud to ale znamená, že přestane režírovat své stále nezapomenutelné komedie, zaslouží si ČSSD za tento počin respekt. Podle sociálních demokratů je Troška živou vodou, která může oživit politickou scénu.

Despekt

Rumunsko se kvapem mění. Tamější parlament schválil zákon, který kvůli častým haváriím zakazuje provoz koňských povozů na hlavních silnicích. Staré vozy tažené koňmi přitom patří ke stále zcela běžnému dopravnímu prostředku rumunských vesničanů, kteří často nemají jinou možnost než vyjet právě na hlavní silniční tah.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 49/2007 pod titulkem Přehled o dění v uplynulém týdnu