Mise: žádoucí
Irák už v Česku dávno není tématem titulních stránek a kromě aktuálního pozdvižení na hranici s Tureckem neplní ani zahraniční rubriky. A najednou ministr zahraničí začátkem října prohlásil, že chce z rozkolísané země stáhnout české vojáky.
Ta slova padla na nepřipravenou půdu. Irák už v Česku dávno není tématem titulních stránek a kromě aktuálního pozdvižení na hranici s Tureckem neplní ani zahraniční rubriky. A najednou ministr zahraničí začátkem října prohlásil, že chce z rozkolísané země stáhnout české vojáky. Většina jeho publika ale mezitím úplně zapomněla, že tam jsou. Co v Iráku vlastně Češi až dosud dělali a co je čeká? Na podobě, v niž se promění naše dosavadní účast v jedné z bitev s terorismem, pracují ministerští plánovači už pár měsíců. A slibují, že miniaturní česká mise v téhle válce rozhodně nekončí. Naopak: zdejší elitní specialisté teď prý konečně dostanou úkoly, které jim budou sedět.
Sami máme málo
Všichni předchůdci současného šéfa české diplomacie přesvědčovali voliče, že přítomnost stovky tuzemských vojáků v Iráku je nezbytná a diskuse o ní není na místě. Nejdřív proto, abychom pomohli odstranit Saddámův režim, a pak proto, abychom Iráčanům pomohli budovat demokratické instituce a stabilizovat zemi deptanou vnitřními konflikty. Při hledání odpovědi na otázku, proč teď najednou šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg začal mluvit o stahování, se nemůžeme vyhnout krátkému exkurzu do minulosti.
Český příspěvek Iráku se rodil dost komplikovaně. V roce 2002 jsme tam, posíleni někdejším úspěchem českých chemiků v Kuvajtu, vyslali protichemickou jednotku. Vláda však silně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
