Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Nedávno vzbuzená naděje, že skončí jeden z nejdelších tunelů této země, je zase o něco menší.

Fotografie: Pán lesů padl. • Autor: Respekt
Fotografie: Pán lesů padl. • Autor: Respekt

Pán lesů padl

Nedávno vzbuzená naděje, že skončí jeden z nejdelších tunelů této země, je zase o něco menší. A to kvůli rezignaci šéfa Lesů ČR Jiřího Holického. Ten do čela firmy nastoupil před 195 dny s tím, že do té doby netransparentní mnohamiliardové tendry na prodej a zpracování dřeva zprůhlední. Před jeho jmenováním stát na tendrech ročně prodělával několik miliard. Základ byl ve zdánlivé maličkosti: v Česku se totiž prodávalo dřevo nastojato, neroztříděné, naproti tomu jinde v Evropě se dřevo prodává roztříděné a připravené na odvozním místě. Když Holický oznámil změnu obchodování s dřevem směrem k evropským zvyklostem, postavila se proti němu většina zdejších těžařských firem. Poté co se k jejich tlaku přidala i ztrácející se podpora ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), Holický rezignoval. Nového ředitele lesů chce ministr vybrat do konce roku.

Česko nebude v RB

Česká republika prohrála souboj s Chorvatskem o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na příští dva roky. Za české barvy lobbovali kromě diplomatů i vrcholní politici, včetně prezidenta a premiéra. Václav Klaus ale po neúspěšné volbě prohlásil, že Chorvatsko o tuto pozici „strašně víc usilovalo“. Podle analytiků se Češi do přesvědčování pustili na poslední chvíli. Vládní ODS před dvěma lety oznámila, že Praha nemůže tuto misi spolu s předsednictvím v EU zvládnout. ČSSD, která žádost o křeslo v radě podávala, teď obvinila vládu, že kazí pověst země v zahraničí. Česká republika byla nestálým členem Rady bezpečnosti v letech 1993 a 1994.

Policie zneužívá odposlechy

Ústavní soud minulý týden vynesl verdikt, podle něhož zdejší policie za pomoci soudců ve velké míře zneužívá odposlechy.

Zcela nepřiměřeně se podle strážců ústavnosti policisté vlomili do soukromí advokáta Jaroslava Čapka, který zastupuje šlechtice Františka Oldřicha Kinského ve sporech o navrácení miliardového majetku. Před třemi lety mu „napíchli“ jeho mobilní telefon, aniž by dokázali srozumitelně vysvětlit proč.

Stalo se to v době, kdy Čapkův klient Kinský začal být úspěšný ve svých restitučních sporech. Politici se zalekli, že mu budou muset navracet velké majetky, a hledali cesty, jak tomu zabránit. Jednou z nich byla i kriminalizace Čapka prostřednictvím policie, která s vědomím ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD) na advokáta nasadila odposlech. Touto cestou získané informace pak chtěli policisté použít v soudních sporech proti Kinskému. Zdůvodnění k jejich nasazení znělo, že Čapek usiluje o podvod. Ten měl podle detektivů spočívat v tom, že v žalobách o navrácení Kinského majetku zamlčoval důležitá fakta zpochybňující Kinského nároky. Odposlech ale žádné takové informace nepřinesl. Společně s Čapkovým policisté napíchli i telefony dalších šlechticů a jejich advokátů. Rozhodnutí Ústavního soudu by teď mělo vést ke zpřísnění praxe povolování odposlechů ostatními soudy.

Nová evropská ústava

V pátek ve dvě hodiny ráno Evropská unie završila šest let trvající snahu o reformu svých institucí. Nová reformní smlouva, která nahradí neúspěšný pokus o vytvoření evropské ústavy, se bude jmenovat Lisabonská smlouva a bude oficiálně podepsána 13. prosince v portugalském hlavním městě.

Ratifikační proces by měl proběhnout tak, aby nová pravidla byla v platnosti před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009. Smyslem smlouvy je usnadnit rozhodovací proces v sedmadvacetičlenné Evropské unii a umožnit její další rozšiřování.

Šéfové evropských vlád museli kvůli definitivnímu schválení paragrafované verze dokumentu na summitu vyjít vstříc Polsku, jež jen několik dní před domácími parlamentními volbami požadovalo záruky, že jednotlivé země budou moci na „přiměřenou“ dobu odkládat rozhodnutí evropské sedmadvacítky i v případě, že budou schválena většinou. Druhou překážkou, již se na poslední chvíli podařilo vyřešit, byl požadavek Itálie na větší počet křesel v reformovaném Evropském parlamentu.

Lisabonská smlouva je podle expertů z 90 % identická s dříve navrhovanou ústavou odmítnutou v referendech ve Francii a Nizozemsku.

Přepracovaný dokument postrádá většinu symbolů spojovaných s evropským státem, jako je hymna nebo vlajka, zachovává však například nový poměr hlasování, zavádí funkci prezidenta Evropské rady a jednoho společného představitele evropské zahraniční politiky.

Dramatický návrat

Jen několik hodin po emotivním návratu bývalé pákistánské premiérky Benázír Bhuttové z osmiletého exilu došlo v Karáčí k pumovému útoku na její konvoj. Dvě exploze v bezprostřední blízkosti jejího obrněného vozidla si vyžádaly více než 130 obětí, sama Bhuttová vyvázla bez zranění. K útoku se v prvních hodinách po jeho provedení nikdo nepřihlásil. Vláda obviňuje islamistické extremisty, sama Bhuttová pak stoupence bývalého premiéra, generála Muhammada Zijáula Haka, jenž nechal po vojenském převratu popravit jejího otce.

Bhuttová se do Pákistánu vrátila poté, co prezident Mušaraf zaručil, že bude zproštěna obvinění z korupce spojené s jejím působením ve funkci premiérky. Mušaraf a Bhuttová spolu mají jednat o budoucím rozdělení moci v zemi.

Ukrajinská povolební matematika

Ukrajinská politická krize, která začala v létě ostrou roztržkou mezi prezidentem Juščenkem a premiérem Janukovyčem, přivedla zemi k předčasným parlamentním volbám.

Do parlamentu se dostalo pět stran. Janukovyčova Strana regionů (SR), Blok Julije Tymošenkové (BJT), Juščenkem podporovaný blok Naše Ukrajina–Národní sebeobrana (NU-NS), komunisté a centristé z Bloku Volodymyra Lytvyna. Pokud vznikne koalice Tymošenkové a Juščenka, mohou v parlamentu získat nepatrnou převahu.

Hlavní otázkou zůstává bu-doucí jednota „juščenkovců“ a „tymošenkovců“. Vedení obou oranžových bloků slibuje, že bude dodržovat předvolební dohody a nepřipustí vyjednávání ani s Janukovyčem, ani s komunisty.

Juščenko v televizním projevu řekl, že podpoří kandidaturu na post premiéra, kterou předloží demokratická koalice. Což by měla být Julija Tymošenková. Janukovyč ale vystoupil proti vytvoření jednobarevné koalice, „protože by byla nestabilní, a tím pádem by byly nestabilní jak vláda, tak celá Ukrajina“. Naráží na rozpory mezi Juščenkem a Tymošenkovou, které vedly k jejímu odvolání z funkce premiérky.

Juščenko a Tymošenková mezitím zveřejnili společný program koalice, kam se ovšem nevešly některé jejich předvolební sliby voličům. Tymošenková se musela vzdát několika bodů – zejména zrušení placení DPH a povinné vojenské služby od roku 2008; na oplátku Juščenkův blok nebude trvat na splnění svých sociálních slibů. Demokratická koalice se opravdu snaží najít společnou řeč.

Čínští komunisté na rozcestí

XVII. sjezd Komunistické strany Číny v uplynulém týdnu přiznal vážné potíže s budováním socialismu. Překotný růst ekonomiky přináší nepřijatelné sociální nerovnosti a ekologické hrozby. Strana také hodlá zatočit s korupcí, což ilustruje čistka mezi šanghajskými aparátčíky.

Napětí mezi bohatým pobřežním šanghajským křídlem strany zvaným elitáři a tzv. populisty kolem prezidenta Chu Ťin-tchaa, kteří prosazují rozvoj dramaticky zaostávajícího vnitrozemí a venkova, má oslabit nové rozdělení funkcí. S pětiletým předstihem se rovněž rozhodovalo o nástupci prezidenta Chua. Horkým kandidátem sjezdu, z jehož zasedacího pořádku se usuzovalo, kdo je v milosti či ne, byl Li Ke-čang, i když se jevil zcela nenápadně.

Respekt

Zrušení plánů na stavbu Národní knihovny se stalo také proto, že politici jsou si v Česku jisti, že nenarazí na odpor lhostejné veřejnosti. Teď se ale odpor formuje a stojí za ním například architekt David Vávra. V tuhle chvíli nejde o jeho osobní názor na Národní knihovnu, podobné protesty jsou však jedinou možností, jak napříště politiky od svévolného porušování pravidel odradit.

Despekt

Minulost bývá někdy neodbytná. Své o tom ví s

oudce Krajského soudu v Ústí nad Labem František Mašata. Hospodářské noviny se mu ozvaly s otázkou, zda by nějak nemohl zhodnotit svůj dvacet let starý rozsudek, v němž poslal na dva roky do kriminálu člověka za to, že veřejně vyjádřil nespokojenost s komunistickou diktaturou. „Nic ve zlém, ale nic vám k tomu neřeknu,“ odpověděl novinářům HN soudce Mašata.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 43/2007 pod titulkem Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu