„Zajímalo by mě, proč se buduje tolik betonových protihlukových stěn kolem tratí na jih Čech? Jak si mám tohle zvěrské řešení, s nímž řada cestujících nesouhlasí, vysvětlit?“
Nespokojený železniční cestující Martin Svášek, Praha
Ptali jsme se Miroslava Vančury z Centra dopravního výzkumu a Ondřeje Kafky ze společnosti SUDOP, která projektuje dopravní stavby.
Asi není třeba zdůrazňovat, že protihlukové stěny se staví všude tam, kde hluk ruší lidi žijící v blízké zástavbě. Pokud hygienik naměří vyšší hodnoty, než je přípustné, musí – i přes případný nesouhlas dotčených lidí – navrhnout nějakou ochranu.
Jednou z možností je do domů namontovat nová okna, která lépe před hlukem izolují. Ta ovšem chrání lidi jenom vevnitř, takže se častěji volí vysoké bariéry. Druhá věc je, jak to znepříjemňuje život cestujícím – například tím, že kvůli betonovým valům nemůžou sledovat krajinu. Podle všeho by raději dali přednost skleněným stěnám. Výrobci ovšem tvrdí, že sklo je dražší než beton a navíc se prý dá použít jenom v případě, že má odstínit domy z jedné strany. Funguje jako „odrazka“ zvuku, takže na jedné straně sice lidé neslyší téměř nic, zato na straně druhé dostanou „zásah“ hned dvakrát.
Naopak stěny z pórobetonu podle oficiální verze zvuk pohlcují, takže jsou vhodnější pro místa, kde stojí domy na obou stranách tratě. Dodavatelé navíc přiznávají další…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
