Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Domov

Schůzky al-Káidy v Praze

Zpráva americké televizní stanice ABC, že Praze hrozí teroristický útok podobný nedávným atentátům v Glasgowě, vyvolala mezi obyvateli možného „terče“ jen prchavý zájem. Dnešní Praha sice možná nepatří mezi teroristické terče, ale téměř určitě se stala nepřehlédnutelnou přestupní stanicí radikálů, napojených na teroristické organizace. A na „kachnu“ z ABC odpověděly kompetentní instituce zvýšením bezpečnostních opatření.

Policie má zvýšenou pohotovost, přesně řečeno prochází protiteroristickým cvičením. I lidé na dovolené musí být připraveni nastoupit službu. Zpráva americké televizní stanice ABC, že Praze hrozí teroristický útok podobný nedávným atentátům v Glasgowě, vyvolala mezi obyvateli možného „terče“ jen prchavý zájem. Jako by Pražané a s nimi celá česká veřejnost neměli pochyb, že jde o novinářskou kachnu a že teroristické organizace žádné výbuchy v Česku neplánují. To je asi pravda. Ale při snaze si ji alespoň trochu ověřit narazí člověk na nečekanou skutečnost: dnešní Praha sice možná nepatří mezi teroristické terče, ale téměř určitě se stala nepřehlédnutelnou přestupní stanicí radikálů, napojených na teroristické organizace. A na „kachnu“ z ABC odpověděly kompetentní instituce zvýšením bezpečnostních opatření.

Pražské schůzky

Politici, policie i tajné služby jsou pochopitelně skoupé na informace, které by nám mohly předvést barevný a pestrý obraz aktivit teroristů v tuzemsku. Pokud podobné informace existují, jsou určeny pro uši a oči představitelů spojeneckých zemí. Kusé zprávy a analýzy ale máme, Česko v nich působí jako bezpečná země. S tou výjimkou, že se tu pravděpodobně odehrávají důležité schůzky emisarů radikálních skupin.

V posledních dvou letech navštívila Česko zhruba třicítka lidí, kteří byli později na západ od nás zatčeni za aktivity související s teroristickými skupinami. Tahle informace vyplývá z tajných zpráv policie i BIS. Dostali česká víza, pár dnů se tu zdrželi a pokračovali dál, většinou do Německa. O tom, co tu dělali, tuzemské bezpečnostní instituce prý většinou nic neví, o jejich možné příslušnosti k teroristickým buňkám se zdejší experti dozvěděli až po jejich zatčení – když západní tajné služby prověřovaly jejich pohyb.

„Pravděpodobně se jim tu dostalo nějaké nevědomé či vědomé podpory,“ píší o návštěvách zprávy bezpečnostních institucí. Připomíná to pražské pobyty Muhammada Atty, šéfa teroristické skupiny, která zaútočila v září 2001 na New York a Washington. I Atta, který později uneseným letadlem rozmetal jednu věž Světového obchodního centra, navštívil opakovaně Prahu a dodnes není jasné, proč.

Tuzemští odborníci na boj s terorem přikládají pražským schůzkám radikálů poměrně velkou důležitost. „Něco o nich víme, samozřejmě o tom nejde mluvit veřejně. Ale je to asi důkaz, že ti lidé považují Prahu za místo, kde se mohou bez vážnějšího rizika scházet a domlouvat,“ tvrdí jeden ze zasvěcených policistů. Experti z policie i tajných služeb zároveň považují možné konspirativní schůzky teroristů na našem území za signál, že se v nejbližší době nechystá žádný „český“ atentát.

V Česku byl vlastně zatčen v posledních letech jediný terorista. Podrobnosti neznáme, šlo o pětašedesátiletého Čechoameričana, který poslal z Prahy výhružný mail jisté švédské firmě. V elektronickém vzkazu ji obvinil, že vyrobila roznětku, jež byla součástí bomby použité při jednom atentátu v Iráku, a pohrozil jí za to odvetným útokem, při kterém „zemřou všichni firemní zaměstnanci“. Autor výhrůžky byl promptně zatčen, nicméně neprokázalo se, že by byl napojen na jakoukoli teroristickou organizaci, ani to, že by byl vůbec schopen provést nějaký atentát.

Nebezpečí tady prostě je

Vraťme se na chvíli k televizi ABC. Její na anonymních „zpravodajských zdrojích“ stojící zmínka o Praze coby terči bomb al-Káidy nechala politiky i bezpečnostní experty navenek v klidu. „O nic nejde, nemůžeme brát vážně nekonkrétní zprávy nějaké televize,“ tvrdili shodně premiér Mirek Topolánek, ministr vnitra Ivan Langer i tiskový mluvčí BIS Jan Šubert. Profesor bostonské univerzity a znalec bezpečnostních otázek Igor Lukeš byl už méně chlácholivý: „Zpravodajských informací je spousta, zásadní je rozpoznat ty podstatné. Nevím, jestli se Praha může stát terčem islamistů, ale bylo by naivní brát to na lehkou váhu,“ prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. A z neoficiálních informací se zdá, že naivitu v tomto případě našim kompetentním místům vyčítat nelze: zpráva televize ABC tady v kuloárech pozornost vzbudila a podařilo se jí odstartovat aspoň letmou debatu o tom, jak jsou zdejší instituce a společnost připraveny čelit možným ranám.

Tichý zájem zainteresovaných míst na „kachně“ lze pochopit: americké úřady totiž dodnes informaci o možném pražském útoku à la Glasgow nepotvrdily ani nevyvrátily. Nikdo nic neví, a proto se prý pro jistotu v Česku odehrávají takové stínové manévry. Byla posílena ostraha některých objektů – především budovy rádia Svobodná Evropa. Policie má zvýšenou pohotovost, přesně řečeno prochází protiteroristickým cvičením. I lidé na dovolené musí být na telefonu, připraveni nastoupit službu. Armáda vytáhla své krizové scénáře pro případ teroristického útoku a její vedení prověřilo schopnost vojska během několika hodin zasáhnout. „To nebudu komentovat, ale věřte, že se neděje nic nestandardního,“ říká k tomu ministr Langer.

O nebezpečí teroristických útoků se v Česku mluví jen velmi málo, přestože podle jarního průzkumu STEM považují dvě třetiny občanů terorismus za závažné nebezpečí pro tuto zem. V roce 2001 to bylo dokonce 80 procent, od té doby strach klesá. „Riziko atentátu tady je, jde o to že musíme být připraveni,“ říká k číslům jeden ze zpravodajců. Co to znamená připraveni? „O tom nesmím mluvit ani s manželkou,“ říká s úsměvem. „Pokud policie či nějaký oficiální představitel mluví o boji proti terorismu veřejně, děje se to jen proto, že chce něco přímo nebo nepřímo vzkázat radikálům,“ dodává. Pokud je tedy v jakékoli oficiální zprávě zmíněna třeba konkrétní organizace – v poslední výroční zprávě BIS to byli například islámští misionáři z organizace Tablighí Džamá‘at – je to jen proto, že se jí vzkazuje „víme o vás, máme vás pod kontrolou, bude lepší, když zmizíte“. A dělá se to až v případě, kdy sice existuje podezření na spojení s teroristy, ale po nasazení odposlechů, sledovačů nebo angažování informátorů se nepodaří zjistit nic, co by vedlo k dalším odhalením.

Podle jiných policistů je naší velkou pomocí evropská Policejní pracovní skupina pro terorismus (vedle členů EU jsou v ní i Švýcaři a Norové). „Funguje výborně,“ říkají tuzemští policisté vyšetřující terorismus, kteří si v „pracovní skupině“ vyměňují a doplňují informace se zahraničními kolegy. Zásadní inspiraci přitom přinášejí Britové informující na schůzkách o tom, jak dokázali infiltrovat teroristické buňky a předejít útokům. V této souvislosti upozorňuje jeden z oslovených policistů na paradox. V Británii existuje dvoumilionová muslimská komunita, ve které mají policisté mnoho důležitých informátorů. A to je základ jejich úspěchu. „U nás je malá komunita, prakticky bez radikálů. Pokud tu vzniká nějaká buňka chystající se k útoku, děje se tak mimo tohle společenství a my máme jen malou šanci se k ní dostat,“ říká expertní zdroj. „Nebezpečí atentátu tady prostě existuje.“

Kdy zaútočí teroristé na Česko? Debatujte na www.respekt.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 29/2007 pod titulkem Schůzky al-Káidy v Praze