Někteří ekonomové vztah peněz a spokojenosti zlehčují již od dob, kdy sociologové z Pensylvánské univerzity přišli se zjištěním, že američtí milionáři nejsou ve svých vilách o nic šťastnější než masajští bojovníci v chatrčích. Britský vědec Richard Layard ve své knize z roku 2005 uvádí, že mnohem výrazněji než výše příjmu ovlivňuje pocit celkové pohody rodinná situace, zaměstnání a zdravotní stav. Bohaté země jsou možná šťastnější než chudé, ale po překročení určité úrovně se souvislost mezi bohatstvím a štěstím oslabuje a za více peněz už více štěstí koupit nelze. Alespoň tak praví teorie.
Nové průzkumy však na tento výklad vrhají stín pochybnosti. Posilují spíše názory, že právě růst a příjem dodávají lidem větší pocit spokojenosti ze života a také důvěru v budoucnost.
Veselí bohatí Brazilci
Jeden z nich sám sebe označuje za zcela první skutečně celosvětový průzkum veřejného mínění. Pod názvem World Poll se zrodil v Gallupově ústavu a pokrývá 130 zemí, z nichž mnohé jsou předmětem podobného šetření vůbec poprvé. Jiné studie již tak rozsáhlé nejsou. Institut Pew Research Centre, odnož americké charitativní organizace, ve svém uznávaném průzkumu světového veřejného mínění (Global Attitudes Survey) zachycuje pouze něco přes padesát zemí. Analýza světových hodnot (World Values Survey) Michiganské univerzity je širší (pokrývá přes 80 zemí), ale bývá aktualizována pouze jednou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
