Šup na injekci

„Chceme injekci do zadnice?“ takhle sugestivně nadepsal Respekt komentář v 28. čísle roku 1997. Jeho autor rozjel příměrem ze zdravotnictví úvahu o diskusi na strategicko-politické téma (o vstupu Česka do NATO), ne nepodobné té dnešní (o americké radarové základně). „Na méně příjemné, ale nutné věci se můžeme ptát dítěte dvojím způsobem a podle toho také dostáváme dvojí odpověď,“ pokračuje článek. „,Chceš, aby se ti vyhnul tetanus a nemusel jsi strávit prázdniny v nemocnici?‘ – ,Ano, ano, to chci,‘ vypískne pachole. ,Chceš dostat injekci do zadnice?‘ – ,Ne, ne, to nechci,‘ zakvičí malý vzpurník. Jenže v praxi se nikdo neptá, neboť vládne rodičovská autorita: zákonný zástupce dítě popadne a šup na injekci, neboť mu tak velí zdravý rozum. Podobně můžeme nazírat i debatu o našem vstupu do NATO. Dítě není volič, ale základní otázka zůstává stejná: Mají rozhodnout sami občané v referendu, nebo jejich ,zákonní zástupci‘ ve vládě a v parlamentu?“

Stejně jako před deseti lety bylo málo pravděpodobné uskutečnění referenda o vstupu Česka do NATO, je dnes podobně nereálné všelidové hlasování o postavení protiraketové radarové základny v této zemi. „Většina Čechů by s povděkem kvitovala, kdyby nám Západ zaručil bezpečnost, ale zároveň váhá s podporou vstupu do NATO,“ píše se v tehdejším komentáři. Podobně většina…