Úředníku bacha, občan tě sleduje

Vláda přichází s návrhem, který má udělat z tajemných a nepřehledných státních dotací nejprůhlednější kapitolu tuzemského hospodaření.

Snad žádný návrh z řad koalice se nesetkal letos s tak přívětivým přijetím i v řadách opozice. Většina politiků je nadšena, pouze někteří vyjadřují mírnou skepsi. Idea ministra financí Miroslava Kalouska zveřejnit celou agendu poskytování státních a evropských dotací (žádosti, zápisy z jednání úředníků, důvody rozhodnutí) na internetu je slibná. Obezřetnost však vyvolává docela zásadní fakt. Část dotací, přesně řečeno ty, které každoročně prosazují poslanci při závěrečném schvalování rozpočtu, je zahalena do neuvěřitelně neprůhledné procedury a zákonodárci v posledních letech velkou většinou svých hlasů zamítají jakýkoli pokus o zprůhlednění svých návrhů. Proč by teď měli změnit názor a podporovat v globálu něco, co jde proti jejich zájmům?

Mít známého na ministerstvu

V Česku se každoročně rozdělí na státních dotacích (včetně těch z Evropské unie) zhruba sedmdesát miliard korun. O polovině rozhoduje ministerstvo zemědělství, zhruba deset až patnáct miliard přiděluje ministerstvo životního prostředí, pár miliard ministerstvo pro místní rozvoj. Ve hře jsou různé státní fondy (třeba dopravní infrastruktury) či grantové agentury.

Mělo by být samozřejmé, že tak velké peníze „rozdávané“ na nejrůznější projekty z kapes daňových poplatníků, jsou pod kontrolou. Ale není to tak. Třeba…