Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Strasti otce internetu

Málokdo si může říkat „otec internetu“ a nepůsobit přitom nadutě. Vinton Gray Cerf (1943) tak nepůsobí.

Fotografie: Vemte nohy na ramena. Cerf - Autor: Markéta Kaclová • Autor: Respekt
Fotografie: Vemte nohy na ramena. Cerf - Autor: Markéta Kaclová • Autor: Respekt

Málokdo si může říkat „otec internetu“ a nepůsobit přitom nadutě. Vinton Gray Cerf (1943) tak nepůsobí. Před třiatřiceti lety totiž, zjednodušeně řečeno, definoval, jak spolu mají počítače komunikovat a jak se budou celé jejich sítě dorozumívat mezi sebou a vytvoří tak síť sítí, tedy internet. Předminulý týden přijel Cerf do Česka.

Do Prahy dorazil v dresu firmy Google. Před rokem a půl se stal jejím viceprezidentem a dostal romanticky znějící titul „hlavní apoštol internetu“. Být prorokem je ovšem obtížná práce a sám se o tom mohl několikrát přesvědčit. Když vznikal internet, připravili jej tak, že mohly vzniknout až čtyři miliardy uživatelských adres. Nenašel se tehdy žádný dost velký snílek, který by ostatní přesvědčil, že tohle číslo je zbytečně poddimenzované a že neznámému projektu budou za pár desítek let adresy docházet.

Jinak má ale třiašedesátiletý Vint Cerf pro kariéru apoštola a vizionáře dobré předpoklady. Když prvně uviděl počítač, bylo to monstrum zabírající několik místností. Dnes by se do stejného prostoru vešlo pár desítek tisíc notebooků, každý o mnohonásobně větší výkonnosti. Má tak jako málokdo osobně zažité, že divoké vize jsou někdy mnohem blíže k realizaci, než by se zprvu zdálo. Jednou divokou vizí se právě nyní zabývá. Zatímco my máme problém vypořádat se s internetem pozemským, Cerf už pracuje na meziplanetárním. Ve spolupráci s laboratoří NASA připravuje koncept, jak postavit internet, díky němuž by mezi sebou mohly komunikovat vesmírné sondy a posádky.

Apoštol přitom nemusí být žádný nekritický snílek. Při jeho snídani s českými blogery (ano, i takové propagační akce se dnes pořádají) vyšlo minulý týden najevo, že Cerf velmi ostře vnímá slabiny internetu. Tou hlavní je otázka bezpečnosti a soukromí. Nové technologie nám sice mohou zjednodušit život, pohodlí ovšem často směňujeme za riziko zneužití a ztráty soukromí. Z debaty vyplynulo, že tenhle souboj asi nedopadne dobře. Pokud totiž člověku nabídnete cokoli, co mu zajistí pohodlnější život, zvolí to, nehledě na veškerá rizika. I Vint Cerf přiznal, že kreditní karty už se prostě nevzdá a že je klidně ochoten poskytnout otisk jakékoli části svého těla, pokud ho to zbaví otravných letištních kontrol.

Lákavé inovace zkrátka zakrývají nebezpečné scénáře. I na webu Respektu nedávno proběhla anketa, zda čtenáři chtějí internetové volby. Osmdesát sedm procent čtenářů to kupodivu považuje za dobrý nápad.

Otázka je, zda lze rozjetý stroj zastavit. Na to pasuje Cerfův výrok pro redakci serveru Technet: „Když chcete, aby se něco stalo, musíte prostě pořád tlačit. Je to jako tlačit obrovský balvan do kopce. A když dovalíte balvan přes kopec, tak musíte běžet, jak nejrychleji dokážete, protože on už zrychluje sám.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].