Komplikace výzkumnice v Americe
Sedím v jedné z knihoven Princeton University. Přiletěla jsem sem jako výzkumnice na dva měsíce.
KADLECOVA.BLOG.RESPEKT.CZ
Sedím v jedné z knihoven Princeton University. Přiletěla jsem sem jako výzkumnice na dva měsíce. Zdá se však, že kvůli některým americkým předpisům vyzkoumám akorát tak rozdíl mezi chutí organické zázvorové zmrzliny s kardamomem a sušeným hovězím. Proč není dotazník v USA přijatelnou metodou vědecké práce?
Můj dotazník se týká způsobu čtení ženských a dívčích časopisů, čtenářských návyků, sledovanosti témat a frekvence a hloubky čtení tiskovin, jimiž většina z nás hluboce pohrdá a menšina je bezostyšně čte v tramvaji, a navíc se jimi řídí v sociální interakci. Je to pěkný čtyřstránkový dotazník, napsaný hezkou angličtinou a několikrát zkontrolovaný metodologem, mediálním odborníkem a americkou lingvistkou. Vše prošlo.
Jediná věc však neprojde: dotazníky mají být distribuované v subkultuře studentů Ivy League univerzit – to je taková osmička soukromých vysokých škol na východním pobřeží, které jsou proslulé šíleně vysokými poplatky (undergraduates platí asi 40 000 dolarů ročně), snobismem, skvělým zázemím pro sportovce a velmi kvalitní výukou. Princeton je jednou z těchto škol – a ani tato instituce, ačkoli jsem tu na její pozvání, mi dotazníky zřejmě nedovolí distribuovat.
Jedním z (dosud neoficiálně sdělených) důvodů je, že nejsem zaměstnancem této školy. Představte si, že aby člověk mohl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
