To místo se nedá jen tak přejít. Malé děti se odmítají přiblížit a pláčou, když jsou donuceny. Důvodem je oltář, kde v životní velikosti stojí bílá postava.
Bílá postava smrti.
Kult Svaté smrti je nejrychleji rostoucím „náboženstvím“ v Mexiku. Příběhy o zázracích a splněných přáních jsou součástí běžného dne a oltáře s bílou postavou, případně černou siluetou s kosou, se objevují ze dne na den na stále větším počtu míst.
Kořeny sahají hluboko do minulosti, k aztéckému božskému páru vládců země mrtvých Mictlantecuhtlimu a Mictecacihuatl. Než se člověk dostal před tato hrozná božstva podsvětí, musel, už po smrti, projít množstvím nástrah od padajícího kamení, pouští a bažin přes krokodýla Xochitonala a vítr obsidiánů až po řeku, kterou překonával s pomocí psa obětovaného během pohřbu. Bohům se musely přinést dary, aby byl mrtvý vpuštěn do jejich království. Dary jsou vidět i dnes u oltářů Svaté smrti.
Podle archeologických vykopávek byl kult smrti velmi silný v období před příjezdem Španělů. Španělská kolonizace vliv kultu utlumila, ale úplně nezničila. Soudobá verze vznikla někdy kolem roku 1960 v Hidalgu a do dnešní doby se ji podařilo rozšířit v podstatě do celého Mexika a pomocí pašeráků drog i do USA.
I když katolická církev odsuzuje fenomén coby hřích, mexickým katolíkům to evidentně nevadí a oltáříky od patnácti centimetrů až do životní velikosti si staví dokonce v kancelářích, aby byli…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
