Dva chlapíci koupí v bazaru vrak, uřežou mu střechu a pak jezdí celé týdny letní krajinou, kde potkají krásnou holku, která jim málem zlomí srdce… Filmoví fanoušci hned poznali Jízdu Jana Svěráka. V těch, kdo se o film zajímají méně, tento popis vyvolá možná jiný, prozaický typ nostalgie a stesku po době, kdy náklady na benzin na několikatýdenní jízdu po republice byly pořád menší než cena té nejlevnější ojetiny. Zatímco divák při pohledu na Pastrňáka, Špalka a Geislerovou dnes lituje pouze konce vlastního mládí, ekonom náchylný k nevyléčitelnému pesimismu vidí ještě něco navíc: konec starých dobrých časů levné ropy.
Fyzikální problém
Levná ropa je už přes sto let zdrojem obrovského pohodlí. Umožňuje nám jet autem k moři, aniž by to udělalo velkou díru do rodinného rozpočtu, nebo letět do Austrálie a zpátky za méně než jeden průměrný měsíční plat. Kromě toho se přibližně 4 % z vytěžené ropy ročně spotřebují na výrobu elektřiny. Ropa se používá ve velké míře taky při výrobě herbicidů a umělých hnojiv, což činí na tomto přírodním zdroji více méně závislé i moderní zemědělství. A nakonec je ropa základem obrovské plastové industrie, bez níž bychom nedisponovali produkty, jako jsou klimatizace, CD, kontaktní čočky, různé druhy elektroniky a lepidla, moderní potrubí, samozřejmě počítače atd.
Nikdo by si nad tím nelámal hlavu, kdyby se nepsal rok 2007 a cena ropy na světových…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
