Co řeknou íránští znalci
Velkolepé plány na demokratizaci regionu leží v troskách. A tím, kdo ze současné situace těží, je Írán.
Situace v Iráku je zoufalá. V Libanonu hrozí prosyrští a proíránští šíité, že svrhnou prozápadní vládu premiéra Siniory. Konec izraelsko-palestinského konfliktu je stále v nedohlednu, přiživován spojenectvím Hizballáhu a Hamásu. Příčin nezdarů na Blízkém východě je mnoho a nemusí mít vždy stejného jmenovatele. Ale jedna věc je zřejmá. Západ a především Bushova Amerika jsou v defenzivě. Velkolepé plány na demokratizaci regionu leží v troskách. A tím, kdo ze současné situace těží, je Írán.
Na Západě sílí hlasy po návratu k reálpolitice: odhoďme ideologické bariéry a zkusme zachránit, co se dá. Tak zní doporučení expertní komise Kongresu i matadorů americké diplomacie Henryho Kissingera a Zbigniewa Brzezinského. Prioritou je stabilita, ale ani tu není Západ svými silami schopen zajistit. Do centra pozornosti se tak opět dostávají Sýrie a Írán – už ne jako terče nové invaze, ale jako potenciální partneři, kteří mohou využít svého vlivu a zklidňovat napětí v regionu.
Živo je i v samotném Íránu. V pátek Íránci po více než roce opět volili: rozhodují o tom, jaká skupina získá na příštích osm let většinu křesel ve Shromáždění znalců. Tento autoritativní sbor 86 šíitských duchovních volí a jako jediný může i odvolat nejvyššího vůdce, kterým je už 17 let ájatolláh Alí Chámeneí. Výsledek pátečních voleb tak více než neřízené výroky prezidenta Ahmadínežáda napoví, kterým směrem Írán v příštích…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
