Nejšťastnější místo na Zemi
Česká republika žije na dluh. Příliš rychle „spotřebovává“ území, které má k dispozici – letos jí došlo už 18. července. Většina bohatých zemí dokonce do závislosti na zbytku světa upadá mnohem dřív.
Česká republika žije na dluh. Na tuto větu souhlasně kývne asi každý, kdo v posledních letech něco zaslechl o státním rozpočtu. Jenomže naše země žije na dluh i v jiném smyslu; příliš rychle „spotřebovává“ území, které má k dispozici – letos jí došlo už 18. července. Většina bohatých zemí je na tom dokonce ještě hůř a do závislosti na zbytku světa upadá mnohem dřív.
Vyplývá to z takzvaného kalendáře ekologického dluhu, který vypracovala britská organizace New Economics Foundation (NEF) společně s Open University.
O co v něm vlastně jde? Základem je pokus přepočítat všechno, co lidé spotřebovávají, na plochu země a vody, která je k tomu třeba. Plodiny se musejí někde vypěstovat, zvířata napást, dům a silnici musíme někde postavit. Stranou účtování ovšem nezůstává ani území, které je nutné pro vstřebání odpadů, například i skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry.
S využitím statistik, zpravidla statistik OSN, lze podobným způsobem zatěžování životního prostředí vypočítat třeba pro konkrétní státy. Celému konceptu se říká ekologická stopa. Pokud ekologickou stopu nějakého státu porovnáme s územím, které má k dispozici, zjistíme, jestli daný stát své možnosti překračuje, nebo ne.
Kalendář ekologického dluhu každoročně stanoví, kterého měsíce a dne příslušné zemi její území „dojde“. Letos si už od začátku března se svými zdroji nevystačí Nizozemsko…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
