Ve hvězdách

Ach to státu hanobení. Jeden ze zvěčnělých motivů Egona Bondyho, a především stejnojmenné album skupiny Plastic People mají i jeden méně známý fetiš. Kapela, která se stala symbolem undergroundu i opozice v této zemi, používala v 70. letech theremin, často označovaný za první elektronický hudební nástroj na světě. Působil bizarně. Byla to prostě bedna, kterou hudebník ovládal, vyluzoval z ní kvílivě vlnivé zvuky, aniž by se jí dotýkal. Neméně podivuhodný byl ovšem osud jejího vynálezce, který by se 15. srpna dožil 110 let.

Rus, jenž spatřil světlo světa v Petrohradu coby metropoli carského impéria, předvedl svůj vynález v roce 1919, tedy krátce po bolševickém převratu a uprostřed občanské války, uplatnil ho o dekádu později v americkém exilu, odkud byl po další dekádě unesen agenty KGB do Stalinova Sovětského svazu, aby se nakonec dožil pádu komunismu i Michaila Gorbačova, rozpadu Sovětského svazu i původních Plastic People a zemřel v Moskvě ve svých 97 letech. To už je spíše osud éry než osud člověka, Lev Těrmen, ve světě známý jako Leo či Léon Theremin, takový prožil.

Výše zmíněná bedna skrývá dva oscilátory a vykukují z ní dvě antény. Při-blížením paže k pravé z nich se mění výška tónu, přiblížením k levé pak hlasitost. To vše se odehrává bez dotyku, ale pro adepta hry to není snadné. Je zajímavé, že theremin – na rozdíl od mladších, bouřlivě se vyvíjejících novinek elektronické hudby – přežil v takto jednoduchém provedení dodnes. Fyzik a violoncellista Těrmen ho představil nejprve doma v Moskvě, pak na turné po západní Evropě, ale patentovat si ho nechal až roku 1929 v USA. To už měl za sebou koncert s Newyorskou filharmonií, o rok později následovala produkce v Carnegie Hall. Theremin si razil cestu do hudebního vesmíru: využívaly ho takové celebrity jako Edgar Varése, John Cage, Bohuslav Martinů, Beach Boys, Led Zeppelin, Captain Beefheart i jmenovaní PP. Sám Těrmen si ovšem slávy moc neužil. V roce 1938 ho agenti KGB unesli do SSSR, kde se ocitl v neblaze proslulé Butyrce, pak na Kolymě a posléze – přestože kolovaly pověsti o jeho popravě – ve speciální věznici „šaraška“. Zavření vědci, mimo jiné esa sovětského letectví a kosmické techniky Tupolev a Koroljov, tam pracovali na tajných úkolech, Těrmen údajně na vývoji odposlouchávací techniky.

Rehabilitován byl v roce 1956. V 70. letech, kdy na jeho nástroj hráli Plastici, na něj Těrmen učil hrát svoji devítiletou neteř Lydii Kavinu, dnes řazenou k nejlepším thereministkám na světě. V roce 1991 se pak naposledy podíval do Ameriky a 3. listopadu 1993 zemřel v Moskvě. O rok později zvítězil na filmovém festivalu Sundance dokumentární snímek Theremin – elektronická odysea, na němž se podíleli pionýři této hudby: Nicolas Slonimsky, guru elektronických nástrojů Robert Moog, zakladatel Beach Boys Brian Wilson a sám Lev Těrmen alias Leo Theremin.