Do 14. století tu byla svoboda
Dušan Třeštík, jeden z našich předních historiků, vysvětluje okolnosti zániku přemyslovského státu a historické paralely současného stavu společnosti.
Dušan Třeštík(73) vystudoval na Karlově univerzitě archivnictví a dějepis, pobýval v Německu a ve Francii, kde studoval u J. Le Goffa. V současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR a je spolutvůrcem Centra medievistických (středověkých) studií. Vydal řadu knih, mimo jiné Počátky Přemyslovců, a to je důvod, proč s ním vedeme rozhovor u příležitosti sedmistého výročí zavraždění posledního z Přemyslovců dne 4. srpna 1306 v Olomouci.
Před 700 lety vymřel po meči český vládnoucí rod. Představovala olomoucká vražda Václava III. nějaký významný předěl?
Rozhodně ne takový, jakým byla o čtyři století dříve vražda Václava v Boleslavi. Významný nebyl ani tak fakt, že vymřela dynastie, ale že skončila celá jedna epocha od 10. do 13. století. Tak se tomu dnes všeobecně rozumí, což je dost překvapující, protože takhle jsme se na to donedávna nedívali.
Už na počátku českého vědeckého dějepisectví u Františka Palackého stojí totiž jiné dva vrcholy českých dějin: prvním pro něj byla slovanská demokracie ještě před vznikem státu, po roce 451, kdy sem přišla družina Čechova, a druhým husitské období.
To víme takhle přesně, kdy Čechova družina zakotvila pod Řípem?
To je Palackého datum, já odhaduji, že to bylo těsně po roce 530. Někteří archeologové tvrdí, že to může být i o něco později.
Jak jste…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
