Thoreau se vrací
Slova, jimiž americký vizionář Henry David Thoreau vysvětlil svůj úmysl prožít pár let života stranou od civilizace, jsou stará více než 150 let. Přesto má i dnes v době zběsilého tempa smysl se k nim vracet.
K Waldenskému rybníku jsem nemínil jít proto, abych tu žil lacino nebo nákladně, ale abych si tam s co nejmenšími potížemi uspořádal některé čistě soukromé záležitosti. A kdyby se mi to nepovedlo – ať už pro nedostatek zdravého rozumu, trochy podnikavosti nebo obchodního nadání –, aby to nepůsobilo ani tak smutně jako spíš pošetile.“ Slova, jimiž americký vizionář Henry David Thoreau vysvětlil svůj úmysl prožít pár let života stranou od civilizace, jsou stará více než 150 let. Přesto má i dnes v době zběsilého tempa smysl se k nim vracet. Na otázku proč, by mohli teď, kdy v češtině po letech opět vychází jeho kniha Walden aneb Život v lesích, odpovědět čeští zelení, ale třeba i anarchisté nebo vedoucí skautských táborů. Nejen pro ně je Thoreau i po letech provokativní a užitečné čtení. Jeho atraktivita spočívá především v přesvědčení, že selský rozum poučený přírodou vidí věci přirozeně, ale i v nechuti ke státní moci, v promýšlení aktivní občanské neposlušnosti a „zeleném“ myšlení, podle kterého žil už v dobách absolutního ekologického pravěku.
Přežije kdekoli
Nikdo není synem sebe spadlým z nebe. David Henry Thoreau (1817–1862) se na pozemek u rybníka Walden v lesích státu Massachusetts na východním pobřeží USA, kde napsal zmíněnou knihu pozorování přírody a úvah o místě člověka ve světě, dostal díky podpoře amerického básníka Ralpha Walda…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
