Nezaměstnanost v Německu už dávno nepostihuje jen lidi s nízkým vzděláním. Stále častěji můžete na úřadech práce potkat manažery, lékaře či akademiky. Jedním z nich je i německá docentka Marion W. (53). Ačkoli má doktorandský titul, ovládá bravurně francouzštinu, angličtinu, španělštinu a strávila několik let na projektech v zahraničí, je už více než šestnáct let nezaměstnaná. Mimo jiné také proto, že se nechce stěhovat z místa na místo. S rozhovorem pro Respekt souhlasila pod podmínkou anonymity.
Odkdy nemáte práci?
V podstatě od roku 1990, tedy přes šestnáct let. Nesmíte si myslet, že celou tu dobu jen sedím doma, pobírám sociální dávky a čekám, že mi někdo nějakou práci nabídne. Pořád o práci usiluji, týden co týden pročítám inzeráty a odpovídám, jezdím na konference, abych se seznámila s důležitými lidmi a tak. Ale situace na německém trhu práce je skutečně zoufalá.
Chcete říct, že šestnáct let odpovídáte bez úspěchu na inzeráty?
Není to tak, že bych byla šestnáct let nepřetržitě bez práce. Problém je v tom, že je to vždycky příležitostné, na čas. V některých semestrech mi třeba schválí návrh na seminář, takže pak jednou týdně vyučuji. Čas od času mi vyjde článek. Občas mě pozvou na nějakou konferenci přednášet. Také si sama vymýšlím projekty, naposledy jsem před dvěma lety zorganizovala na univerzitě tzv. „letní školu“, tedy měsíční setkání „mozků“ z nejrůznějších kontinentů. Jenže nadace, které…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
