2006-804-mobr-06A.gif
2006–804-mobr-06A.gif • Autor: Respekt

2006-804-vobr-06A.jpg
Fotografie: Ke komu šly nitky? Policejní prezident neví a náčelníku Janíčkovi ať je země lehká. (Členové „Koňaříkova gangu“ před soudem) – Autor: Filip Singer • Autor: Respekt

Justiční stráž má práce nad hlavu, pečlivě kontroluje každého z třicítky advokátů, přicházejících do jednací síně Vrchního soudu v Praze, kde se právě schyluje k další rundě v procesu se zločinnou skupinou, které policie a média přiřkla podle jedné z výrazných postav jméno Berdychův gang. Magistři a doktoři práv odevzdávají mobilní telefony, stráž jim pečlivě kontroluje tašky, zda v nich nemají diktafon nebo jiné nahrávací zařízení. Toto kolo má proběhnout s vyloučením veřejnosti a ze síně nesmí uniknout žádná informace. V tajném jednání budou vypovídat detektivové, kteří během pěti let vyšetřovali, jak je gang propojený s vysoce postavenými policisty. Vyloučení veřejnosti přitom působí trochu komicky: na proces s Berdychem už dávno docházejí prakticky jenom obvinění a jejich advokáti. Lze to pochopit: ve změti kusých informací a nerozpletených nitek je těžké udržet pozornost. To ale nic nemění na tom, že v „berdychovském“ procesu vůbec nejde o potrestání několika figurek z galerky.

Jsou všude

Když počátkem roku zahajoval soudce Petr Franc proces s Berdychovým gangem, věřil, že se mu podaří vynést rozsudky do konce dubna. Dnes je skeptičtější. „Možná do léta,“ přibližuje datum možného konce, ale ani to není zaručeno. Proces se šestatřiceti obžalovanými, který může odhalit nebývalé zločinecké spiknutí policie a kriminálního podsvětí, zatím věci spíše komplikuje, než objasňuje. To, co je možné slyšet z výpovědí obviněných i svědků, vyráží často dech, ale neodpovídá na otázku, kde je pravda. Jde jen o lži kličkujících zločinců, říkají jedni. Ne, to je obraz bahna, do kterého upadla zdejší policie, tvrdí druzí. Nejde přitom o náhodné diváky procesu, ale o úvahy lidí, kteří se nějakým způsobem účastnili pátrání po zločinech Berdychova gangu.

Připomeňme si pro ilustraci pár svědectví z procesu. „Policisté zadávali gangu úkoly, nešlo jen o přepadení, třeba před šesti lety jsme pro ně ukradli z trezoru jednoho podnikatele papíry týkající se jeho smluv s firmou Čepro,“ říká jeden obviněný. A je pravda, že dokumenty byly tehdy ukradeny, nikdy se ale nenašly a obvinění policisté popírají, že by s krádeží měli něco společného. „Vyšetřovatelé mě nutili, abych křivě obvinil Berdycha z vraždy a mučení, prý dostanu menší trest. Už tušili, že jim teče do bot a chtěli to všechno na něj hodit, přitom šéfové akcí byli oni,“ říká další obviněný. „Nemohu říct pravdu, mám strach o život, s gangem spolupracovaly desítky policistů z celé republiky, a nebyl bych bezpečný ani v kriminálu,“ zní zdůvodnění dalšího člena Berdychova gangu, který odmítá popsat okolnosti jednoho únosu. Pro dokreslení nepřehlednosti – letos na jaře byli v jiných procesech odsouzeni dva významní policisté z celostátního útvaru, kteří před třemi lety prošetřovali propojení pražských detektivů na Berdychův gang, oba tvrdí, že byli obviněni proto, aby jim bylo zabráněno v odhalování spolupráce gangsterů a policistů z pražské policejní správy. Další známý fakt – policejní prezident Jiří Kolář rozpustil už před dvěma lety pražský odbor pro boj s organizovaným zločinem kvůli podezření ze spolupráce se zločinci a nadřízený tohoto útvaru Zdeněk Janíček spáchal krátce nato sebevraždu – z dodnes nevypátraných důvodů. Zjednodušeně řečeno, jde o směs docela strašidelných indicií, výpovědí a důkazů o tom, že se ti nejvlivnější pražští detektivové věnovali více zločinu než boji proti němu. Pomůže proces s Berdychovým gangem prokázat, jak to opravdu bylo?

Zničte Mari

Pro aspoň částečné pochopení toho, co se děje, se musíme vrátit do minulosti a popsat hlavní figury případu. V dubnu 2001 získává David Berdych páté místo v celostátní soutěži kulturistů a je to jeho poslední sportovní úspěch. V tu dobu už byl minimálně šest let ústřední postavou gangu. Nešlo o žádnou jednotně řízenou organizaci, ale o několik partiček tvrdých kriminálníků, kteří se účelově scházeli k různým akcím. Přepadení poštovního vozu, únosy a vraždy podnikatelů, obchod s lidmi, krádeže starožitností, podle toho, kdo měl jaké tipy. V tu dobu byli policisté Petr Vojtěchovský a Radek Čermák úspěšnými pátrači celostátního útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Josef Opava, Petr Koňařík a Jiří Žofčín zase významnými policisty pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem – ale zároveň zadavateli úkolů pro Berdychův gang. Všichni zmínění policisté už v tu dobu měli co do činění s Berdychovým gangem: první po jeho zločinech pátrali vážně, druzí v rámci své práce naoko, ve skutečnosti jej kryli.

Dva měsíce po poslední Berdychově kulturistické produkci prozradil jeden z agentů Vojtěchovského podřízeným, kdo přepadl v Chebu německého důchodce a obral ho asi o půl milionu korun. To byla první stopa. Vojtěchovského podřízení z karlovarské expozitury nasadili odposlechy, sledování a do roka se Berdych a několik jeho kumpánů ocitli ve vězení. Ale to byl jen začátek. V tu dobu už vedl Radek Čermák dva roky spis s názvem Mari, který se snažil dokumentovat spolupráci policie se zločinci. V roce 2003 se informace ze spisu Mari protnuly s indiciemi, které karlovarská expozitura získala při vyšetřování aktivit několika lidí z Berdychova gangu. Vznikl vyšetřovací tým Mari, do jeho čela byl jmenován Petr Vojtěchovský.

Tým Mari skončil práci po půl roce. Vojtěchovský byl zatčen a obviněn ze šesti závažných trestných činů včetně korupce a zločinného spolčení. Podle neoficiálních informací stačil tým před svým koncem napsat zprávu, která prokazovala, že napojení na Berdychův gang mají například někdejší šéf pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem Josef Kutek, někteří lidé z celostátního útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ale třeba i tehdejší šéf inspekce Mikuláš Tomin a také Žofčín, Koňařík a Opava. Co se se zprávou stalo, není možné zjistit. Vedení policie se k ní vytrvale odmítá vyjadřovat, nic nechce říct ani Vojtěchovský. Toho ostatně soud mezitím zprostil všech obvinění, dostal jen banální trest za nepředpisové vyřízení zbrojního pasu pro svého informátora. Takže šéf Mari mohl být obviněn účelově, aby se před třemi lety zabránilo odhalením zločinů jiných policistů. Kauzu Berdych, včetně dopadení dnes obviněných šesti policistů (jejichž totožnost tým Mari tehdy dávno znal), dodělal jiný tým z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – Uniforma –, který se soustředil hlavně na zločiny, při kterých lidé z Berdychova gangu ve falešných uniformách zastavovali a kradli kamiony se zbožím. Původní obvinění šesti zmíněných policistů se prakticky týkalo jen toho, že sháněli pro gang uniformy. Teprve při dalších výsleších vyšlo najevo, že s gangem spolupracovali na únosech a že jim zadávali akce.

Nedá se

„Výpovědi obžalovaných je nutné brát s rezervou, při obhajobě mají právo i lhát a já neznám žádné další důkazy, které by usvědčovaly nějakého dalšího policistu,“ říká na svědectví vyslovovaná před soudem policejní prezident Vladimír Husák, kterého před nástupem na prezidium zaměstnávala pražská správa, útvar, jehož špičky poznamenalo zapletení s gangstery asi nejvíce. Naprosto stejně jako Husák hodnotí věc ministr Bublan. A co opozice? „Pokud zůstanou viset ve vzduchu tak závažná obvinění s tím, že se nedají došetřit, policie důvěru nezíská,“ říká stínový ministr vnitra zelených Stanislav Penc. Bezpečnostní expert ODS Ivan Langer naopak přiznává, „že neměl příliš času se o případ blíž zajímat“.


Díky, poslanci

Případ Berdychova gangu zasáhl i do tvorby zákonů České republiky. Když před rokem a půl schválila poslanecká sněmovna znění tzv. eurozatykače, odmítla, aby měl zpětnou platnost. Tedy aby postihoval lidi, kteří spáchali čin přede dnem platnosti zatykače. Šlo o nepochopitelné, poslanci nevysvětlené a v Unii zcela unikátní řešení, jehož skandálnost v následných debatách nejlépe dokumentoval případ Maroše Šuleje. Tento člen Berdychova gangu, obviněný z vraždy a únosu, žije v Irsku, jeho adresa je známa, ale Irsko nám jej nemohlo vydat právě kvůli české verzi „neretroaktivního“ zatykače. Šulejův případ nakonec donutil sněmovnu, aby letos na jaře své rozhodnutí změnila a od 1. července bude i v Česku platit standardní eurozatykač. Šulej bude moci být vydán, pokud do té doby nezmizí v jiné, méně právně dostupné zemi.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte