Krize v dodávkách plynu byla v polovině týdne zažehnána dohodou, kterou se zvýšila cena ropy pro Ukrajinu. Vznáší se tu ale přesto jedna otázka: Co se stane, pokud Rusko doopravdy zavře kohoutky? Jak jsme na to připraveni? A jak jsme připraveni, že k nám plyn přestane přitékat i z jiného důvodu, jako je havárie či teroristický útok
Spolehlivé Rusko
„Jaká krize? Rusko je spolehlivý partner. Dodává nám čtyřicet let a za tu dobu nebyl jediný problém,“ říká ředitel odboru plynárenství ministerstva průmyslu Jan Zaplatílek na otázku, jak je země připravena řešit, kdyby zde došel plyn. Řada českých politiků ovšem ruskou spolehlivost nevidí tak růžově, a to bylo také důvodem, proč se Česko v polovině devadesátých let dohodlo na dodávkách plynu i s Norskem a vybudovalo propojení do německé sítě VNG. Tím vzala totální závislost na Rusku za své a dnes norský plyn pokrývá zhruba čtvrtinu domácí spotřeby.
Ono tak zřetelně logické propojení na Západ ovšem nebylo svého času jednoduché prosadit: částečnému osamostatnění od Ruska se totiž snažila zabránit řada lobbistů v čele s představiteli Chemapolu. Tehdejší poslanec ODA Čestmír Hofhanzl ve čtvrtečních Lidových novinách dokonce připomněl, že v této době celá ODS kromě Jana Rumla byla pro setrvání u ruského plynu.
Od Norska nyní odebíráme něco přes dvě miliardy kubických metrů plynu. Smluvně je sice domluven odběr až tří…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
