Evangelium podle Jidáše

K letošním Velikonocům si křesťané nadělili velkou dávku dobrodružství. Může za to objev svazku vetchých papyrů, na nichž je sepsáno Jidášovo evangelium. Pro někoho jen drobné zpřesnění dva tisíce let starých událostí, pro někoho znepokojivé svědectví měnící obraz fenoménu Jidáš. Překlad byl zveřejněn o Velikonocích a půlka světa teď bude čekat na jeho interpretaci. Je Jidášův osud příběhem spravedlivě opovrhovaného zrádce, nebo si přece jen zaslouží jiný pohled? A co na to církev?

Je to historie z vyprahlé Palestiny z doby před dvěma tisíci lety, o níž už aspoň něco slyšeli všichni. V té době je země pod správou římského místodržitele Piláta Pontského a Římany dosazeného krále v Galileji a Pereji Heroda Antipy. O poměrech si nelze dělat iluze, ve srovnání s pozdější dobou to ale není úplně nejhorší. Židé mohou praktikovat své náboženství, existuje volnost pohybu, svobodná řemesla či obchod a zřejmě i jistá míra ekonomické prosperity.

Mnoho dalších detailů ale neznáme. Třeba to, kdy se Ježíš Nazaretský přesně narodil, kdo byl jeho skutečný otec nebo zda měl sourozence. Na rozdíl od proroka Muhammada, který svůj Korán vlastnoručně sepsal, Ježíš po sobě nezanechal ani řádku a možná ani neuměl psát. Starověcí historici jako Tacitus, Suetonius či Josephus Flavius o něm ve svých dílech nechali jen několik bezvýznamných zmínek. Vše víme ze vzpomínek Ježíšových žáků a žáků jeho žáků,…