Adam Drda měl ve svém komentáři pravdu, když napsal, že nacismus a holocaust jsou jedinečný fenomén (Osvětim dnes, Respekt č. 5/2005). V následujících řádcích nacismus ale spíše představil jako „klasický“ zločinný režim a holocaust jako „tradiční“ genocidu, kterou de facto nic neodlišuje od jiných „systematických“ masových vraždění a plenění – od starověku až třeba po arménskou apokalypsu na začátku temného dvacátého století. Ale tak to pochopitelně není.
Holocaust byl prostředek, ne cíl
Především je omyl fenomén nacismu vysvětlovat existencí židovské menšiny v Evropě, a když tedy Židé byli vyvražděni, nacismus splnil svůj cíl, sežral sám sebe a konec. Holocaust nebyl cílem nacistů, ale jedním z kroků tohoto radikálně revolučního hnutí na cestě k vytvoření zcela nové společnosti, biologicky hodnotné, která by byla zbavená všech dědičných nemocí, společnosti zdravé, mladé a silné, ve které by nebylo místo pro nemocné, mrzáky, slabochy, přestárlé budižkničemy a jiné parazity (v jednotkách SS, jež byly jakýmsi předobrazem budoucí společnosti, byste nenašli staršího důstojníka, jako třeba ještě v tradičním wehrmachtu).
Holocaust je bezpochyby nejobludnější opatření, které nacisté v uskutečnění své vize geneticky hodnotné společnosti stačili provést, ale nebylo to konečné řešení první a nemělo být ani poslední, přičemž rasové teorie nemusely hrát…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
