Snad žádná země na světě nepůsobí dojmem takového prokletí jako Nepál. Třebaže třiadvacetimilionové království orámované osmitisícovými masivy Himálaje leží v jednom z nekrásnějších koutů světa, provází je jedna pohroma za druhou. Zatím poslední na něj dopadla minulý týden – úřadující monarcha Gjánéndra vyhlásil výjimečný stav, svrhl vládu, a nasměroval tak zemi vstříc zmatkům a nejistotě. Chaos v Nepálu přitom může nebezpečně destabilizovat celý region, v němž se spolu o vliv přetahují hned tři jaderné mocnosti – Indie, Čína a Pákistán.
Revoluce hluchých telefonů
Krize vypukla minulé úterý, když král Gjánéndra vyhlásil výjimečný stav, nechal vypnout mobilní i mezinárodní telefonní linky, rozpustil kabinet premiéra Šér Bahádur Dauba, uložil jeho členům domácí vězení a oznámil, že se na příští tři roky ujímá veškeré vlády sám. Do metropole Káthmándú pak povolal vojsko a policisty, vybavené k zásahu proti případným protestním akcím.
Své konaní přitom Gjánéndra ospravedlňoval tím, že loni ustavená vláda nenaplnila jeho očekávání – nedokázala se vypořádat s maoistickými rebely, přivést je k jednacímu stolu a připravit volby, jež by ukončily násilnosti, které zemi sužují už bezmála desetiletí. Pozorovatelé ovšem namítají, že lhůta, kterou král kabinetu na dosažení tak zásadního průlomu vyměřil, byla nesplnitelná, a obviňují jej proto z účelového jednání. Nařčení z neschopnosti se brání i vláda. Gjánéndru obvinila z despotických…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
