Názory Theodora Dalrympla na chudinu západní společnosti vás nenechají chladnými – už proto, že je neříká salonní pravicový politik, ale britský psychiatr, který svou kariéru strávil v nemocnici chudinské čtvrti a ve vězení. Ve své knize Život na dně, kterou v českém překladu vydává nakladatelství Academia, popisuje život a zvyky nejspodnějších vrstev společnosti (na rozdíl od Spojených států jde na ostrovech většinou o bělochy), což může být pro našince zajímavé i proto, že tihle tetovaní holohlaví mládenci stále častěji nacházejí povyražení ve zdejších restauracích. Líčení jejich sociálního prostředí, k němuž patří násilí, sexuální zneužívání a týrání v rodině, nezaměstnanost a drogová závislost, je zasvěcené, psychiatrovy závěry pak kontroverzní. Britská lůza se podle něj nechala infikovat myšlenkami liberálních intelektuálů a vnímá sebe sama jako oběť prostředí nebo osobní historie. Výsledkem je jejich pasivita a totální nechuť se svým „údělem“ něco dělat. Sociálně cítící volnomyšlenkáři tak podle Dalrympla dělají chudákům z velkoměstských ghett medvědí službu – berou jim pocit zodpovědnosti za vlastní život, a tedy i vůli ho měnit.
Přední feministky nepřemýšlejí jen o smyslu ženství, ale i o identitě svých pánských protějšků. Francouzská socioložka
Elisabeth Badinterová
se jí věnuje ve svém bestselleru
XY. O…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
