Patnáct let po sjednocení Německa převálcovala Spolkovou republiku bývalá NDR. To by si mohl říct pozorovatel při pohledu na vedení tamní pravice i levice. Ale zatímco Angelu Merkelovou „pěstoval“ pro nejvyšší příčky konzervativců už Helmut Kohl, Matthias Platzeck působí spíše jako nepopsaný list. Jak ovlivní jeho osobnost německou levici a jak se na její špici vůbec dostal?
Platzeck měl telefon
Začátek kariéry nejednoho politika se může zpětně jevit jako výsledek souhry náhod či schopnosti být ve správný čas na správném místě. V případě Platzecka by se to dalo rozšířit: za svůj vstup do politiky vděčí možná i takové drobnosti, že na podzim roku 1989 patřil mezi vlastníky telefonu. V té době se hroutil komunistický režim a schylovalo se k rozhovorům mezi vládou a opozičními skupinami. Platzeck pracoval v ústavu pro čistotu ovzduší v Postupimi, o skutečném stavu přírody v Honeckerově státě „dělníků a rolníků“ věděl své, a tak patřil už v roce 1988 k spoluzakladatelům občanské iniciativy, která v Postupimi usilovala o lepší životní prostředí. V listopadu 1989 se stal jedním z mluvčích nově založené Zelené ligy. A protože byl k zastižení na telefonu a navíc to neměl z domovské Postupimi do dějiště rozhovorů u kulatého stolu ve východním Berlíně daleko, stal se nejenom jedním z účastníků těchto jednání, ale nakonec jako ministr bez portfeje i členem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
