Po pěti letech vyšetřování, soudních procesů a jedenácti měsících vazby byl soudem zbaven všech obvinění bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín. Soud stvrdil to, co většina informovaných laiků tušila od počátku – obvinění bylo nesmyslné a „důkazy“ údajných zločinů neobstály. Je tu ovšem otázka: Jak je možné, že slabiny případu nerozkryl za tu dobu nikdo z policie ani státního zastupitelství? Komu stálo za to dostat jej do vězení? Určitě nešlo o „mstivou okresní komunistickou kliku“, jak s ohledem na Hučínův lokálně zaměřený antikomunismus spekulují některé noviny. Jeho případem se od počátku zabýval speciální policejní tým řízený z centra, inspekce BIS, vyjadřoval se k němu ministr vnitra, a ti všichni pořád na pochyby a kritické dotazy opakovali: „Hučín spáchal řadu trestných činů.“ To je pozoruhodná umanutost. Tím spíš, dáme-li ji dohromady s faktem, že Hučín je během vlády ČSSD už čtvrtým významným a vládní moci nepohodlným představitelem bezpečnostních složek, který byl za podezřelých okolností obviněn z nejtěžších zločinů. A který později, stejně jako jeho předchůdci Roman Hrubant, Zdeněk Macháček a Milan Mikeš, od soudu odešel jako očištěný člověk – nicméně odstavený od policejní funkce. Přitom pokud v ní tito muži byli, hrnula se na jejich práci jenom samá chvála.
Vladimír Hučín nastoupil do BIS v roce 1991 a jako předlistopadový bojovník proti…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
