Proč vlastně lidé chodí volit? Tuhle otázku si nedávno položil v deníku The New York Times ekonom Steven Lewitt. Z čistě ekonomického hlediska totiž představuje vycházka do volební místnosti náklady, které neodpovídají malé váze jediného hlasu. Je to ztracený čas, který by mohl být věnován práci nebo odpočinku. Snad bylo výhodné chodit k volbám v předminulém století, kdy politici za hlasy rozdávali guláš, whisky nebo peníze, ale proč dnes? Odpověď přinesl výzkum švýcarských voleb. Pro zvýšení účasti se tam totiž rozhodli ušetřit voličům námahu a zavést hlasování poštou. Výsledek? Účast poklesla, zejména v menších městech a vesnicích. Jak je to možné? Účast ve volbách je ve Švýcarsku vizitkou řádného občana. A dobrá pověst se nakonec vyplatí každému, a to i peněžně. Je tedy dobré být u voleb viděn. Korespondenční volba tuhle možnost nedává.
Hvězda východní Evropy bledne. Tak nazval svůj článek prestižní ekonomický časopis Barron’s. Podle něj jsou ceny akcií ve východní Evropě nadsazené (jmenovitě uvádí třeba ČEZ). Zároveň cituje londýnskou analytičku Mayu Bhandari, podle které je situace východoevropských zemí „vratká“, neboť mají velké schodky státních financí a často i vysoký obchodní deficit. To by prý mohlo vyústit v pokles místních měn. To jsou varovné symptomy, které vedou podle Barron’s k tomu, že se velké investiční fondy začínají k…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
