Ve středu uplyne už pětatřicet let od chvíle, kdy zemřel generál Charles de Gaulle. Otisk jeho osobnosti však zůstává dosud velmi čitelný a v mnoha ohledech zásadní pro pochopení dnešní podoby Francie.
Porazil i Napoleona
De Gaulle je vlastně architektem současného politického systému Francie, kde hraje nejdůležitější úlohu prezident s rozsáhlými pravomocemi. Podařilo se mu ho prosadit v roce 1958, kdy zemi hrozila občanská válka. De Gaullův stín se vznáší i nad oblastí zahraniční politiky. Francouzská diplomacie má nadále vytčeno jako (nedostižný) ideál generálovo pojetí francouzské velikosti neboli nepřehlédnutelnosti na poli mezinárodních vztahů, založené na vlastnictví nukleárních zbraní a na permanentním podkopávání pozice silnějších aktérů v globální aréně. Generálovu odmítání přizpůsobit se politice dvou nepřátelských bloků v době studené války odpovídá soudobé francouzské brojení proti americké nadvládě. Opakované projevy totální rigidity francouzských politických špiček ohledně evropské společné zemědělské politiky také přímo navazují na de Gaullovu ochotu paralyzovat činnost evropských institucí v 60. letech v případě zpochybnění privilegií francouzských zemědělců.
Generál ale zůstává přítomen v kolektivní paměti Francouzů především jako poslední velký hrdina jejich národních dějin. V průzkumech typu „Největší Francouz“, opakovaně prováděných od…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].