Čí je národní park?
Je vždycky dobré, když autor může zjistit, jak jeho text působí. Senátor Jirsa (Šumavané nejsou prosťáčci, Respekt č. 40/2005) a hejtman Zahradník (Vláda by se měla přihlásit k odpovědnosti za Šumavu, Respekt č. 41/2005) nás obviňují z pohrdání šumavskými obyvateli, přičemž z nás podle jejich soudu „intelektuální povýšenost … čouhá jako sláma z bot“ (což je sémanticky pozoruhodné, protože z bot obvykle čouhává buranství, které jeho nositel stydlivě skrývá, spíše než povýšenost, již dotyčný obvykle staví na odiv). Protože my hlasy voličů mezi šumavskými starosty nesbíráme, nemusíme se podobným obviněním rituálně bránit. Jako hrdí Jihočeši ovšem pokládáme debatu, v níž se lokální politici ODS – strany výrazně městské a vysokoškolácké – takto emocionálně vžívají do role ochránců bodrých venkovanů před frivolními intelektuály z měst, za poněkud absurdní. A protože souhlasíme, aby se odborná stránka celé věci nechala na odbornících, pokusili jsme se k ní přispět konstruktivně: vážením výhod moderního národního parku proti výhodám tradičně hrubozrnného rozvoje. Opravdu nehodláme s paranáboženským zanícením chránit přírodu „pro její vnitřní hodnotu“ a zdůrazňujeme, že „…na chráněné přírodě se dá a má vydělávat stejně jako na chráněných památkách“. Skromně se tedy domníváme, že se naše…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
