Aktuální stávka praktických lékařů má jednu jasnou rozbušku a řadu dlouhodobých příčin. Rozbuškou je plíživé prodlužování doby, kdy soukromí lékaři dostanou zaplaceno především od VZP. V polovině letošního září dostali peníze za péči poskytovanou v červnu, a to v situaci, kdy je doba splatnosti smluvně i vyhláškou stanovena na dvacet dní. Průměrný soukromý lékař má měsíční obrat okolo sto tisíc korun, přičemž 60–70 % z tržby vydá okamžitě na provozní náklady a povinné platby a ze zbytku žije. Podstatnou část nákladů dělá třeba mzda zdravotní sestry. Padesátidenní skluz po lhůtě splatnosti znamená, že průměrný lékař musí mít zhruba třísettisícovou rezervu na svém bankovním kontě, aby se nedostal do potíží s druhotnou platební neschopností. Řada lékařů si takovou rezervu nevytvořila a někdy ani vytvořit nemohla. Proto se teď ozývají.
Kyselé jablko poplatků
Problém samozřejmě postihuje i větší zdravotnická zařízení a nemocnice, ale ta se zatím dovedou účinněji bránit, třeba překlenovacími úvěry nebo prodlužováním lhůt splatnosti svým dodavatelům. Otázkou je, proč stávkují výhradně praktičtí lékaři a ne ambulantní specialisté, kteří také povětšinou působí jako menší živnostníci s jedním zaměstnancem.
Příčin je hned několik. Především mají praktičtí lékaři trvalou paušální platbu za pacienta v kartotéce. Zavřou-li ordinaci, peníze jim přijdou v nezkrácené výši. Ambulantní specialisté jsou naproti tomu placeni jen za provedené výkony a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
