Vláda by se měla přihlásit k odpovědnosti za Šumavu
Diskuse o Šumavě pokračuje a ke slovu se dostávají i odborníci na slovo vzatí – biologové. Jsou to například minulý a současný ředitel Botanického ústavu AV ČR pánové RNDr. František Krahulec, CSc. a Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc. v dopise, který poslali předsedovi vlády ČR a hejtmanům šumavských krajů, nebo pánové Jan Zrzavý a Martin Konvička na stránkách časopisu Respekt (Volání divočiny, Respekt č. 37/2005). Zejména poslední dva pánové vzbudili můj zájem úvodem svého článku, kde tvrdí, že památky lidové architektury spíš zachrání přivandrovalý chalupář než místní jezeďák a že podobně je to i s cennými přírodními lokalitami. Podle názoru pánů biologů je zpravidla domorodé obyvatelstvo k těmto cennostem nejlhostejnější a tento názor dokumentují na případě šumavského národního parku.
Z celého článku čouhá jako sláma z bot intelektuálská povýšenost jeho autorů. Evidentně pohrdají názorem lidí, kteří žijí v prostředí, které se pánové snaží před nimi samými chránit. Oni jsou si naopak stoprocentně jisti svým názorem a vysmívají se lidem, kteří vedeni zdravým rozumem pochybují o tom, že ponechání téměř třetiny Šumavy v bezzásahovém režimu je tou správnou cestou. Občané a starostové šumavských obcí s velkým znepokojením sledují vývoj experimentu, který na Šumavě probíhá, jehož výsledek nemůže nikdo předpovědět a za nějž není žádná…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
