Čeští pravicoví politikové nemají multikulturalismus rádi. Václav Klaus zařadil v jedné ze svých protievropských filipik „vítězné tažení multikulturalismu“ k „bezpochyby nepříznivým trendům a tendencím“ dnešní Evropy (MF Dnes, 11. 12. 2004). Pražský primátor Pavel Bém jej zase na posledním sjezdu ODS označil za „levicovou ideologii“. Co přesně mají multikulturalismem na mysli, je nejasné. Není divu. Multikulturalismus je termínem mnoha významů, které se navíc liší podle různých národních kontextů.
Země pro všechny
V USA se multikulturalismus dostal do širokého povědomí diskusí o reformě učebních osnov na veřejných školách a univerzitách v 80. letech minulého století. Tato diskuse byla pozdním důsledkem hnutí za občanská práva. Šlo o to, že učební osnovy humanitních oborů byly poplatné pohledu „bílých anglosaských protestantských mužů“. Absence informací o pohledech jiných skupin amerických obyvatel – např. původně vytlačovaných a vy-vražďovaných domorodců či těch, kteří byli zavlečeni do Ameriky jako otroci – byla vnímána jako výraz přetrvávajícího rasismu. Nápravou měly být změněné osnovy zprostředkovávající i pohledy historicky marginalizovaných skupin.
Mnohem dalekosáhlejší význam má multikulturalismus v Kanadě a Austrálii. Tam se z něj stala státní ideologie. Kanada se k němu přihlásila již roku 1971 a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
