Krásný sen a noční můra

RANNIA ATTAR (22) studovala na Bagdádské univerzitě anglickou literaturu, ale studium nedokončila kvůli válce. V letech 2003–2004 pracovala pro BBC, dnes připravuje v irácké televizi Nahrein politické zpravodajství a vede vlastní hudebně-zábavný program. Za vlády Saddáma Husajna byl zatčen a zabit její otec, loni zahynula v důsledku náhodné americké palby její sestra. Rannia Attar je katolickou křesťankou.

O Iráku se z médií dozvídáme až na výjimky jen to zlé: útoky povstalců, atentáty, únosy, odřezávání hlav. Člověk se má chuť zeptat: Existuje u vás vůbec normální život?

Záleží na úhlu pohledu. Pravda je, že lidé, kteří pracují v nějaké státní instituci, se můžou stát terčem teroristů. A každému se může přihodit, že zrovna vedle něj vybuchne bomba, nebo se připlete do cesty americkému konvoji, který ho převálcuje. Ale všichni se snaží žít normálně, život nejde zastavit. Je ovšem rozdíl mezi životem v Bagdádu a třeba ve Fallúdži, kde lidi přišli o všechno. Poměrně klidně se žije ve většině měst na jihu a úplně normálně v Kurdistánu, v Mosulu, to je jen o kousek dál, se naopak bojuje.

Jenže v naší zemi neřádí jenom vojáci a teroristé.

Kdo ještě?

Kolem nás je plno zločinců, kteří unášejí lidi kvůli výkupnému, nebo dívky, aby je znásilnili. V Iráku obrovsky stoupla zločinnost. Málo se ví, že Saddám těsně před válkou…