V New Orleansu pozvolna pokračuje odčerpávání vody. Zároveň s tím se vynořuje otázka: Jak by měla vypadat pomoc postiženému městu?
Zhruba dva týdny po katastrofě se policejním a vojenským jednotkám podařilo potlačit rabování a dnes je milionové město evakuováno. Dostat vodu z města bude trvat ještě celé týdny. Někteří politici ale již teď tvrdí, že federální vláda by měla na obnovu města poskytnout až 200 miliard dolarů a zastavit kvůli tomu plánované snižování daní. Jen málo lidí si přitom dokáže představit, že by úloha federální i místní vlády mohla skončit udržováním pořádku a odčerpáním vody. A že o zbytek pomoci by se možná lépe mohl postarat někdo jiný. Přitom v historii podobný případ vyrovnání se s velkou katastrofou existuje. Není ani třeba chodit na jiný kontinent nebo se posouvat do středověku. Stačí jen pohled na druhý konec Spojených států a z kalendáře odečíst 134 let.
Charitativní byrokrati
V roce 1871 žilo v Chicagu na 300 tisíc lidí a šlo o jedno z největších měst na zeměkouli (největší Londýn měl tehdy necelé dva miliony obyvatel). Bylo ale postaveno převážně ze dřeva a navíc se zde obchodovalo nejen se dřevem, ale i s ropou a uhlím. Požár vypukl na místě dnešního výcvikového centra chicagských hasičů – Chicago Fire Academy – a rychle zlikvidoval několik čtverečních mil města. Třetina obyvatel přišla o střechu nad hlavou. Místní vláda tehdy, na rozdíl od dnešního New Orleansu, neprodleně povolala do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
