Německem obchází strašidlo. Není to strašidlo komunismu, ale sociálního populismu v podání bývalého politika, který se znovu pokouší vrátit na výsluní, Oskara Lafontaina.
136 dnů ministrem
Osmnáctého září proběhnou v Německu předčasné volby. Dlouho se zdálo, že opoziční konzervativci mají vítězství jisté a spolu s liberály převezmou moc. Přesto se v posledních týdnech poměr sil mezi opozičním a vládním táborem takřka vyrovnal. Není to ale tím, že by sociálnědemokratický (SPD) kancléř Gerhard Schröder a jeho strana chytili druhý dech. Za faktické vyrovnání sil mezi levicí a pravicí může především rostoucí popularita nově vzniklé Levicové strany, která dokázala přilákat spoustu bývalých sociálnědemokratických voličů, kritizujících Schröderovu reformní politiku.
Jednou z hlavních tváří nové strany, jejíž jádro tvoří postkomunistická východoněmecká Strana demokratického socialismu (PDS), je 61letý Oskar Lafontaine. Kdysi patřil k největším talentům SPD. Jako její předseda byl v letech 1995–99 i výrazným architektem první rudo-zelené vlády a ministrem financí. Je považován za vynikajícího rétora a stratéga, ale zároveň i za člověka silně emocionálního a nevypočitatelného. Proto se k jeho jménu vázala i celá řada přezdívek, například „sárský Napoleon“ či „nejnebezpečnější muž Evropy“, jak ho označil britský The Economist. S Napoleonem ho mimochodem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
