V první linii fronty proti terorismu je nyní Pákistán. Ale navzdory jeho tvrdosti vůči radikálům mnozí pochybují, že je to z ryzího zájmu o spolupráci se Západem.
Londýnské teroristické útoky obrátily pozornost k Pákistánu. Podle šetření měli tři ze čtyř útočníků ze 7. července pákistánský původ a pobývali v některé z tamních náboženských škol. Pákistán se tedy velmi přiblížil zemi s renomé vývozce terorismu. Zřejmě to pak zapůsobilo po útocích v egyptském Šarm aš-Šajchu, kde policie sice rychle, ale neprofesionálně obvinila také Pákistánce – a poté se ukázalo, že atentáty mají na svědomí domácí radikálové.
Šarm aš-Šajch donutil pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, aby se své země zastal: „Je možné, aby člen al-Káidy tady v Pákistánu, je jedno, kde přesně, řídil akce v Londýně, Šarm aš-Šajchu, Istanbulu nebo Africe? Absolutní nesmysl!“ A později v rozhovoru pro BBC sám kritizoval Británii, že vůči radikálním islamistům postupuje příliš měkce. Mušarafova argumentace přitom má racionální základ: faktem zůstává, že ani u londýnských atentátníků dosud pákistánskou stopu nikdo najisto nepotvrdil a právě Mušaraf jako první v historii země začal s represemi vůči radikálům. Je tu ale druhá strana mince: radikální islám zůstává v zemi velmi silným faktorem a státní moc si zdaleka nemůže dovolit všechno.
Tajemství tajné služby
Týdeník Time nazývá Mušarafovu politickou filozofii termínem enlightened moderation,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
