Na dohled odtud je vila, kde si prý Hugo Haas s Adinou Mandlovou ředili při mejdanech kokain omítkou, a dům, kde trávil léto Vlasta Burian. Hostinec U Kaštánkůl stojí v místech, kde se střetávaly dvě civilizace: luxusní Senohraby s letovisky pro pražskou smetánku a Hrusice, obyčejná ves, místo tvrdé práce i chudoby. Nicméně také obec, která se díky kresbám slavného rodáka Josefa Lady vryla většině Čechů do paměti jako naše „typická“ vesnice.
Já chci za Mikešem
Ze Senohrab se do „starých“ Hrusic musí asfaltkou mezi poli ječmene. Vzdálené hučení připomíná řeku, ale je to dálnice. D1, posetá billboardy, je v Hrusicích slyšet a vidět skoro všude.
Před baráčkem z 50. let, kde je dnes muzeum Josefa Lady, postává skautský oddíl a skupinka Japonců. Vevnitř si návštěvník uvědomí, že ilustrátor Švejka a autor tisíců kreseb má svoje příznivce skutečně téměř všude. Police a vitríny přetékají klasikovými přeloženými díly, brožurami a kalendáři a návštěvní kniha je plná pochval v mnoha jazycích. „Jezdí lidé z celého světa,“ říká průvodkyně. „Ale Japonci před obrazem dokážou stát třeba hodinu.“
Od muzea už je vidět hrusický kostelík sv. Václava. A projít centrem obce je možné za pár minut. Kostel, fara, škola, radnice, hospoda. Skanzen to ale není. Kiosk opodál je reklamami posetý. Co jinde návštěvník nevnímá, v Ladově vesnici bije do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
