Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Domov

CzechVztek 2005

Válka o louku u dálnice trvala dva dny a tři noci. Lidé, které přitom policie měla chránit, psali protestní petici a nevěřícně přihlíželi zpoza svých plotů.
Pan Antonín Kareš stojí v sobotu večer na louce svého domu v Újezdu pod Přimdou a přes nedalekou dálnici D5 sleduje dalekohledem tisícihlavou rojnici policejních těžkooděnců. Ti na protější louce hlava nehlava mydlí poslední účastníky technoparty CzechTek 2005. Teče krev, nad loukou se vznášejí oblaka slzného plynu, obloha je zamračená a slabě prší.

Fotografie: A ještě jednu kopačku za Bublana. Foto Profimedia / AFP • Autor: Respekt
Fotografie: A ještě jednu kopačku za Bublana. Foto Profimedia / AFP • Autor: Respekt

Válka o louku u dálnice trvala dva dny a tři noci. Lidé, které přitom policie měla chránit, psali protestní petici a nevěřícně přihlíželi zpoza svých plotů.

Pan Antonín Kareš stojí v sobotu večer na louce svého domu v Újezdu pod Přimdou a přes nedalekou dálnici D5 sleduje dalekohledem tisícihlavou rojnici policejních těžkooděnců. Ti na protější louce hlava nehlava mydlí poslední účastníky technoparty CzechTek 2005. Teče krev, nad loukou se vznášejí oblaka slzného plynu, obloha je zamračená a slabě prší. „Je to jako ve válce. Vždyť jsou to normální mladý lidi. Všichni jsme tu podepsali petici, že nám to nevadí, ať je pouštějí dovnitř. Teď máme vesnici ucpanou auty a kolik zaplatíme za ty manévry na daních, nechci ani vědět,“ říká pan Kareš. Před jeho domem na návsi vznikl provizorní kempink a parkoviště. „Taky bychom ty kluky se stany mohli vyhodit, ale co bysme si tím pomohli? Nechápu, proč je nenechají vyblbnout na louce, nikomu to tam nevadí – je to u dálnice,“ říká paní Karešová. Louka je v té době plně obklíčená těžkooděnci, kteří nepustí nikoho dovnitř ani ven.

„Chtějí, abychom vyklidili louku. Já tam mám svoji dodávku, ale oni mě k ní nepustí. Tak jak ji mám odklidit?“ říká bezradně Fabio, který na technival přijel z Itálie. Na Újezd se snáší tma a s ní nabírá na intenzitě i policejní „čištění prostoru“. Z příjezdové cesty je vidět, jak těžkooděnci zasahují proti účastníkům uvnitř. Na „czechtekové“ louce vládne chaos a z dálky jsou vidět boje policistů s posledními odříznutými tanečníky. Těžkooděnci s vervou provádějí nacvičené manévry. Louku pročesávají rojnicí z různých stran, dav tanečníků před nimi prchá do lesa, aby se mezi stromy opět vrátil ke svým soundsystémům. Někteří se zabedňují ve svých autobusech, na zkušené policisty to ale neplatí. Ti rozbíjejí okénka a házejí do nepřátelských autobusů slzné granáty. Tu a tam ale ze dveří po chvilce vybíhají jejich slzící kolegové, kteří autobus dobyli před chvílí.

Nechceš jít?

Podobný bojový chaos ostatně provází boj o pořádek páteční ráno, kdy na louce tábořila zhruba stovka aut, co stihla přijet před policejním obklíčením. Na jejich překvapené majitele najednou od lesa nalétávají dvě policejní helikoptéry. Prostor se chvěje ohlušujícím rachotem. „Ať si dělají, co chtějí, odtud nás dostat nemůžou. Je to pronajaté,“ uklidňuje třicetiletý Tomáš britské sousedy. Skupinky technařů mezitím vyrážejí do lesa hledat možné přístupové cesty, neboť ty běžné už policie blokuje. Tento manévr také s úspěchem zablokoval dálnici D5 – zůstali na ní stát ti, co nemají kam odbočit. Ale už přijíždí vodní dělo a těžkooděnci sestavují útočný šik: policie dává stojícím autům 40 minut na odjezd. Muži z úderného oddílu si krátí čas čekání historkami z minulých akcí. „Nechceš jít? Tu máš kopačku do břicha. Ještě se ti nechce?“ předvádí jeden z nich svým kamarádům oblíbený postup. Hlouček kolem souhlasně přikyvuje. Pak je tu rozkaz a kordon se dává do pohybu. Za ním se sune vodní dělo. Posádky aut pokřikují na policisty a pak – když dělo spustí první dávky – pomalu odjíždějí dírou v policejní blokádě.

Pak se střet přesouvá na louku. Ti, kterým se sem podařilo projet, stavějí z aut primitivní vozovou hradbu. Skupinka organizátorů s nájemní smlouvou diskutuje s velitelem zásahu, jestli policisté odejdou, když se tanečníci přemístí od lesa blíže k dálnici. „Část té louky pronajatou nemáte – opusťte prostor,“ sděluje policista. „Řekněte nám tedy, se kterou částí jsou problémy, a my ji vyklidíme,“ nabízí technaři řešení. „My tu nejsme od toho, abysme vám říkali, co máte pronajaté,“ končí rozhovor šéf zásahu.

V sobotu odpoledne policie zasypává louku granáty se slzným plynem. Část lidí balí své věci a odjíždí, zbytek se srocuje uprostřed, za hradbu z aut a soundsystémů. Policejní rojnice je obkličuje. Začíná být jasné, že ten, kdo neodjel, se už z louky nedostane. Skupinky lidí bojují s postupujícím kordonem. Je slyšet pokřik: „Gestapo, gestapo!“ Létají pěsti, kopance, lahve a obušky.

Po několika bitevních vlnách policie vítězí, zabavuje auta a aparatury. Odjezdové silnice lemují zástupy promoklých lidí, kteří se snaží dostat stopem pryč. Policie zůstává na louce a hlídá ji celou noc. Úkol byl splněn.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].