Letošek bude pro Poláky výjimečným rokem. Přinese jim pravděpodobně největší politické změny od dob pádu komunismu. Kromě rozhodování o evropské ústavě totiž nejvlivnější zemi Visegrádu čekají také volby nového parlamentu i prezidenta. Obojí přitom provází řada otazníků, jež stojí za připomenutí.
Kwaśniewski odchází
Po deseti letech odejde koncem roku z nejvyšší ústavní funkce Aleksander Kwaśniewski. Bývalý vysoký funkcionář komunistické mládeže, který porážkou legendárního Lecha Walesy v polovině 90. let rozštěpil Polsko vedví, který je však také rychle dokázal znovu sjednotit a v průběhu dvou funkčních období přivést do NATO i Evropské unie v pozici lídra regionu. Poslední rok Kwaśniewského pobytu v úřadě sice velmi vážně poznamenala skutečnost, že jeho jméno figuruje v rozsáhlé korupčně-špionážní aféře (viz Respekt č. 47/2004), přesto se nadále těší vysoké oblibě a není vyloučeno, že by volby vyhrál znovu, kdyby se jich mohl zúčastnit.
Na uvolněné místo se již hlásí první kandidáti. Jasný favorit však mezi nimi zatím chybí. Před několika měsíci to vypadalo, že by se jím mohl stát respektovaný ekonom Marek Belka, kterého Kwaśniewski loni prosadil po pádu Leszka Millera do funkce premiéra. Obliba vlády však zůstala i po této rošádě zoufale nízká, a Belkovy šance tak poklesly. Když pak před nedávnem svoji kandidaturu vyloučila i populární prezidentova žena Jolanta, stal se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
