„Útoky z 11. září drasticky změnily svět. Bushova administrativa na to zareagovala zahájením vojenských operací v Afghánistánu, bez předložení důkazů o vině tálibánského režimu. Tato akce porušila Chartu OSN a vojenské síly pod vedením USA spáchaly v Afghánistánu válečné zločiny, ignorujíce a porušujíce pravidla a obyčeje mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva.“
Těmito slovy začíná provolání, které dne 13. listopadu 2002 adresovali státům a především lidu Spojených národů tvůrci Mezinárodního trestního tribunálu pro Afghánistán. Jedná se o orgán, který nemá oficiální postavení, neboť jeho zřízení iniciovala skupina nevládních organizací a jednotlivců v čele s tokijským právníkem Akirou Maedou. Nemá samozřejmě ani donucovací moc, a veškerá jeho rozhodnutí tak mohou působit nanejvýš jako morální apely. Apely, které připomínají, že nikdo, ani představitelé nejmocnějších států světa, by neměl unikat spravedlnosti a že vůči všem, kdo se dopouštějí zločinů (ať již na straně poražených nebo vítězů), by se měla aplikovat stejná pravidla. Ve světle událostí posledních měsíců se toto poselství znovu jeví jako mimořádně aktuální.
Začali s tím Russell a Sartre
Mezinárodní trestní tribunál pro Afghánistán není prvním ani jediným orgánem daného typu, který v historii vznikl. Nestátní tribunály mají poměrně dlouhou tradici a periodicky se objevují v podstatě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
