Česká televize dostala v minulých dnech pěkně na frak. Poslanci si pozvali její vedení na kobereček a stěžovali si na kampaň ČT za placení koncesionářských poplatků. Je to zajímavá schizofrenie: titíž politici, kteří zabránili veřejnoprávnímu médiu navýšit poplatky, teď protestují, když se televize ze sebezáchovných důvodů snaží přinutit neplatiče ke splacení dluhu.
Důsledný čtenář, který by si prošel archiv Respektu, by se musel bezesporu pozastavit nad tím, jak je možné, že komentáře na toto téma čte téměř každý rok. Problém je v tom, že každý rok poslanci odmítnou pustit veřejnoprávní média ze svých spárů a škrtí jejich rozpočet tak usilovně, aby lidé v nich věděli, kdo je tady pánem, a nechali si zajít chuť na nějaké ostřejší analýzy a kritiky.
Je tedy zapotřebí ještě jednou požádat čtenáře o trpělivost a znovu připomenout debatu o dvou možných cestách, jak z tohoto kruhu ven. První možností je zavést automatické navyšování koncesionářských poplatků o inflaci. Politici by tak byli ze hry venku. Druhou cestou pak může být zavedení jakési veřejnoprávní daně, kterou bychom platili úplně všichni. Důvodem, proč lze něco takového legitimně navrhovat, je skutečnost, že veřejnoprávní masmédium je – anebo přesněji, mohlo by být – velkým spojencem občanů v jejich potýkání s mocenskou mašinerií silného moderního státu. A z existence takové kvalitní veřejnoprávní „zbraně“ mají nakonec užitek všichni včetně těch, kteří vůbec nevlastní televizní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
