Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Scéna

Co se děje ve světě

Po Německu putuje výstava originálů výtvarných návrhů obálek týdeníku Der Spiegel. Letos totiž uplyne padesát let od chvíle, kdy nejvlivnější německý magazín vsadil na titulní stranu coby provokativní a ironický poutač potenciálních čtenářů.
Podle slov šéfgrafika Stefana Kiefera může výtvarně nápaditá a současně dobře načasovaná obálka přinést zvýšení nákladu až o 15 procent, což v případě Spiegelu znamená 150 000 exemplářů anebo 450 000 eur navíc. Na výtvarných návrzích titulních stran časopisu pracovala v minulosti řada světově známých umělců, jako například Joseph Beuys, francouzský existencialistický malíř Bernard Buffet nebo v USA známý neosurrealista Rafal Olbinski. Neúspěšně Der Spiegel přesvědčoval ke spolupráci protagonisty pop-artu Andyho Warhola a Claese Oldenburga. Až v poslední době jsou obálky týdeníku koncipovány spíše ve stylu výtvarně méně nápaditého malířského hyperrealismu. Nicméně i zde může zjevná nebo skrytější ironie slavit překvapivé úspěchy.

Fotografie: Když se obálka povede, prodáme 150 000 navíc. Foto Globe Media • Autor: Respekt
Fotografie: Když se obálka povede, prodáme 150 000 navíc. Foto Globe Media • Autor: Respekt

Po Německu putuje výstava originálů výtvarných návrhů obálek týdeníku Der Spiegel. Letos totiž uplyne padesát let od chvíle, kdy nejvlivnější německý magazín vsadil na titulní stranu coby provokativní a ironický poutač potenciálních čtenářů.

Podle slov šéfgrafika Stefana Kiefera může výtvarně nápaditá a současně dobře načasovaná obálka přinést zvýšení nákladu až o 15 procent, což v případě Spiegelu znamená 150 000 exemplářů anebo 450 000 eur navíc. Na výtvarných návrzích titulních stran časopisu pracovala v minulosti řada světově známých umělců, jako například Joseph Beuys, francouzský existencialistický malíř Bernard Buffet nebo v USA známý neosurrealista Rafal Olbinski. Neúspěšně Der Spiegel přesvědčoval ke spolupráci protagonisty pop-artu Andyho Warhola a Claese Oldenburga. Až v poslední době jsou obálky týdeníku koncipovány spíše ve stylu výtvarně méně nápaditého malířského hyperrealismu. Nicméně i zde může zjevná nebo skrytější ironie slavit překvapivé úspěchy.

Na vernisáži v Düsseldorfu, který je poslední německou zastávkou výstavy před jejím přesunem do New Yorku, vyprávěl Kiefer charakteristickou historku. V únoru 2002, těsně před invazí do Iráku, vzbudila velkou pozornost titulní ilustrace francouzského grafika Jeana-Pierra Kunkela nazvaná Bushovi válečníci (viz foto). Na ní vede americký prezident jako svalnatý Rambo skupinu spravedlivých. Na levici mu asistuje Dick Cheney a v…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].