Výčtu chemických prvků, bez nichž se život neobejde, dominují uhlík, dusík, kyslík, vodík a fosfor. Svou roli v živých organismech hraje také železo, jód, selen a hořčík. Běžného čtenáře ovšem budou šokovat závěry čerstvých vědeckých studií, které oslavují kadmium: každý, kdo s ním někdy přišel do styku, přece ví, že je to silně toxický „těžký kov“. Jenže kadmium – které se vyskytuje v přírodě jen ve velmi nepatrném množství – je v jednom z posledních vydání časopisu Nature (5. 5.) prezentováno jako prvek, který hraje významnou roli v životě mořských dírkovců. Výzkumy totiž ukázaly, že podobně jako stopové prvky v enzymech lidského organismu se zinek, kobalt, ale i kadmium podílejí v buňkách dírkovců na regulaci spotřeby oxidu uhličitého. Co z toho vyplývá? Zásadní zjištění, že prvky přítomné v mořské vodě i v téměř neměřitelných objemech mohou regulovat množství oxidu uhličitého v planktonních organismech, a tedy i významně ovlivňovat klima.
Vzdělávací komise amerického státu Kansas proslula tím, že v roce 1999 zakázala v hodinách přírodopisu učit evoluční teorii. Dnes se do centra pozornosti dostala znovu. Právě v těchto dnech totiž rozhoduje o evoluční teorii podruhé. V minulých třech týdnech naslouchala argumentům obou stran – tedy příznivcům evoluce i jejich kreacionistickým oponentům, kteří zastávají teorii, podle níž je příroda natolik komplikovaná a komplexní, že musela být navržena nějakou vyšší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
