Na Silvestra 2004 byla otevřena nejvyšší budova světa – 508 metrů vysoký mrakodrap Tchaj-pej 101 nacházející se v hlavním městě Tchaj-wanu. Svého předchůdce (Petronas Towers v Kuala Lumpuru) překonal o 56 metrů, ale dlouho se těšit ze svého prvenství zřejmě nebude, neboť již na rok 2007 se chystá otevření Světového obchodního střediska v Šanghaji, které má být ještě vyšší. Existuje ovšem ekonomická teorie, podle které je právě výstavba „nejvyšší budovy světa“ dobrým indikátorem budoucích ekonomických obtíží – a čím více takových mrakodrapů, tím je krize hlubší. Může to znít přitažené za vlasy, ale historická data mluví přesvědčivě.
Jak funguje krize
Z hlediska mrakodrapů vše začalo již v roce 1892, kdy byla postavena první budova na světě vyšší než 100 metrů – Masonic Temple v Chicagu. Její výstavba předznamenala hospodářskou krizi počátku 90. let 19. století, kdy došlo k největšímu poklesu HDP během jednoho čtvrtletí v celé historii USA. Pak rostly mrakodrapy a vznikaly krize v poměrně pravidelných intervalech – pro ilustraci připomeňme jen výstavbu Empire State Building, Chrysler Building a Wall Street 40 spojené s Velkou depresí let třicátých, stavbu Světového obchodního střediska v New Yorku a Sear Tower v Chicagu v sedmdesátých letech a konečně asijskou finanční krizi z roku 1997, kterou předznamenala výstavba předposledního šampiona Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru.
Výstavba &„…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
