Spojené státy jsou na tom lépe než Evropa. HDP vzrostlo v roce 2004 o 4,4 %, nezaměstnanost dosáhla ke stejnému období 5,4 %, to znamená téměř dvojnásobný růst a zhruba dvoutřetinovou nezaměstnanost oproti starému kontinentu. Lví podíl na tom má Alan Greenspan, jeden z nejlepších centrálních bankéřů na světě, který zachránil Ameriku před recesí a zvednutím úrokových sazeb minulý týden ji brání před penězožroutem zvaným inflace. Anebo právě naopak. Záleží na tom, který ze směrů ekonomické teorie si vyberete: na jedné straně stojí současný hlavní proud ekonomické teorie, syntéza keynesiánské a neoklasické teorie, na druhé straně jsou zastánci neorakouské ekonomické školy stavící na odkazu ekonoma Ludwiga von Misese a laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Friedricha Augusta Hayeka. Podle nich se Alan Greenspan dopustil vážných chyb, recese je na dohled, a navíc bude ještě horší, než kdyby nebylo zásahů velkého Alana.
Zlatá devadesátá
V devadesátých letech vzrostlo množství peněz a krátkodobých vkladů v americké ekonomice o více než polovinu. Úroky po odečtení inflace spadly k nule. Spoření se přestalo vyplácet, výhodné naopak bylo půjčovat si a utrácet. Podnikatelé větřili zlatý důl a začali masivně stavět nové továrny a nakupovat stroje – největší rozvoj zaznamenala výroba počítačů, mobilů, biotechnologie a nanotechnologie. Akcie podniků nové ekonomiky letěly raketově nahoru (hodnota burzovního indexu NasdaqComposite se v devadesátých letech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
