Květen 1945 nepřinesl republice jen svobodu. Pro české Rusy se stal počátkem katastrofy.
Ve středu dopoledne se u pravoslavného chrámu na pražských Olšanech tradičně sejde několik desítek většinou již nemladých žen a mužů. Přijdou také někteří politici i umělci, pár studentů, vnuků a pravnuků pamětníků a letos slíbil přijít i prezident republiky. Nepůjde však o vzpomínku na oběti před šedesáti lety skončené války, ale na první padlé z války další, tehdy teprve začínající a pokračující ještě čtyři následující desetiletí.
V nové vlasti
Pro ty, kdož budou vzpomínáni, začala však tato válka ještě o více než čtvrtstoletí dříve, v dalekém Rusku, které se sice v březnu 1917 zbavilo neschopné monarchie, ale vzápětí v říjnu téhož roku se ocitlo tváří v tvář mocenským zájmům a teroru bolševiků. Násilí provázející prosazování ideálů komunistické utopie vyvolalo ozbrojený odpor nejrůznějších vrstev tehdejší ruské společnosti. Postupně proti bolševikům stálo přes třicet armád a dobrovolných ozbrojených formací. Hned v říjnu 1917 vznikla také Dobrovolnická armáda proslulá tím, že ji tvořili především mladí demokraticky orientovaní důstojníci, junkeři, kadeti, posluchači vysokých škol a studenti posledních ročníků gymnázií a seminářů.
Ruští protibolševičtí politici nedokázali však tuto sílu využít. Proto po 1092 dnech zápasu vydal vrchní velitel ruské armády generál Pjotr Vrangel 11. listopadu 1920 rozkaz ukončit boj a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
