Když před čtrnácti dny opustil poslední syrský voják Libanon, bylo jasné, že jeho nejvyšší generál splnil slib, který na počátku března dal celému světu. Nyní slibuje své zemi nové reformy směrem k demokracii, ekonomickému rozkvětu a otevřené společnosti. Syrský prezident Bašár Asad stojí na prahu nové etapy politické kariéry. Co má za sebou a co ho ještě čeká?
Zapomenutý syn a vzorný otec
V červnu 1976 poslal tehdejší syrský prezident a alawitský generál Háfiz Asad svoji armádu, aby pomohla uklidnit občanskou válku v Libanonu. Tehdy viděl svého budoucího nástupce spíše v nejstarším synovi Básilovi. Ten jako mladík vstoupil do armády – na rozdíl od Bašára, jenž studoval v Damašku a poté v Londýně medicínu. Když ale Básil v roce 1994 zahynul při autonehodě, Asad starší povolal Bašára z Evropy domů a vydláždil mu cestu na politické výsluní. Bašár dostudoval vojenskou akademii ve městě Homs a začal se věnovat politice i armádě. Brzy byl pověřen pravidelnými kontrolami syrských jednotek v Libanonu a komunikací s libanonskými generály.
V zahraničí má Asad pověst neodhadnutelného a záhadného politika, který je na jednu stranu zadobře s Evropou, a současně podezřelý z osnování atentátu na libanonského expremiéra Rafíka Harírího. Doma se však těší značné popularitě a většina Syřanů prezidenta podporuje. Nelze se tomu divit. Jeho civilní evropský vzhled a mládí vzbuzují…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
