Proč Evropa zaostává
Ekonom Pavel Kohout ve svém článku Konfucius náš vzor (Respekt č. 16/2005) pátrá po příčinách toho, proč stagnují evropské univerzity a proč tak výrazně zaostávají za americkými školami. Dovoluji si nabídnout na celou věc ještě další pohled, který se v článku neobjevil. Podle mých zkušeností totiž tento rozdíl není primárně způsoben výškou financování, i když to má také svou významnou roli. Nezapříčiňuje ho ani odlišná organizace univerzit či množství byrokracie. Hlavním činitelem jsou lidé. Američané se spoléhají na sebe, je pro ně samozřejmé stěhovat se za nejvýhodnější příležitostí, jsou zvyklí považovat práci za nejdůležitější součást svého života. Zajímavé při tom ale je, že na univerzitách je poměrně málo rodilých Američanů. Vědu tam dělají přistěhovalci, zejména z jihovýchodní Asie, Indie a též ze zemí bývalého Sovětského svazu. Ale jsou to zpravidla lidé, kterým vyhovuje americký způsob života (a práce), kteří se mu přizpůsobili a využívají skvělého rovného přístupu k příležitostem.
S tím souvisí přístup Ameriky k cizincům. Celý systém je založen na tom, že cizinci jsou vítáni a jsou běžnou součástí společnosti. I když se po teroristickém útoku na New York podmínky pro přijímání cizinců zhoršily, jsou cizinci, zejména v univerzitním prostředí, okamžitě přijímáni jako rovní partneři. To všechno vytváří podhoubí pro velmi účinný systém, který dělá atmosféru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
