Snad ještě nikdy nepřitahoval Mars tolik mediální pozornosti jako v uplynulých šesti měsících. Nejprve se čtvrtá planeta sluneční soustavy dostala do jejího centra loni v srpnu, když se přiblížila Zemi nejvíce za posledních 70 tisíc let. Znovu se do prvních minut zpravodajství vrátila na přelomu roku, když na jejím orbitu postupně zakotvila první evropská sonda, na povrch elegantně dosedly dva americké moduly a George W. Bush vyzval Národní úřad pro vesmír a kosmonautiku (NASA) k přípravě pilotované expedice. Nejčerstvěji pak fotografie sousední oběžnice obsadily titulní stránky novin minulý týden, když Evropská kosmická agentura (ESA) hlasitě připomněla, že má stejně ambiciózní cíl.
Cestovní mapa
Ještě před měsícem by od evropské agentury takovou míru sebevědomí očekával málokdo. Vědce tehdy začal americký výsadkový modul Spirit zásobovat bezprecedentně detailními záběry marsovské krajiny, zatímco jeho evropský konkurent Beagle 2, který měl podle plánů Američany o několik dnů předstihnout, mlčel nenávratně ztracený v načervenalé pustině. Právě tento kontrapunkt zavdal celé řadě komentátorů příčinu k lámání hole nad stavem evropské technologie. S odstupem času se ale takové hodnocení ukázalo být příliš příkré. Jednak se s poruchami začala potýkat i mnohem zkušenější NASA, především však mateřská sonda neúspěšného Beaglu bezchybně zakotvila na orbitu rudé planety a v poslední…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
